Chicago
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Chicago |
| Autor: | Josef Štolba |
| Zdroj: | Zlatá Praha, roč. 4, č. 29. s. 459 Ústav pro českou literaturu AV ČR |
| Vydáno: | 10. 06. 1887 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Pouliční a veřejný život v milionovém městě americkém |
 Související články ve Wikipedii:Chicago |
|
Všechna americká města vznikala a rostla s úžasnou rychlostí; však žádné druhé město nerozvinulo se v době tak neslýchané krátké jako Chicago.
První zeměpisná zpráva o něm vyskytuje se v mapě, vydané r. 1683 v Quebeku v Kanadě; tam nalézá se v místech dnešního Chicaga pevnůstka Checagon. Založili ji Francouzové, však opustili ji, když Kanada postoupena byla Anglii. R. 1804 vláda Spojených Států vystavěla nedaleko výtoku Chicago-Riveru pevnůstku Dearborn, z kteréžto však r. 1812 posádka odešla, když vypukla válka v Anglii. R. 1816 pevnůstka ta obnovena a po dlouhou dobu stálo tu jen několik z netesaných klad sestrojených srubů, hostících několik chudobných bělochův, černochův a rudochův, jichž počet se nemnožil. A nebylo divu. Kraj byl holý a pustý, nekonečné prérie šířily se na sever, jih a západ, málo jen stromů skytalo obyvatelům oněm skrovného stínu, a jedině strana východní byla vábnější, neboť tam nepokojné vlny obrovského jezera Michiganského omývaly nehostinný kraj, jenž zdál se odsouzen k věčné nečinnosti.
A východní strana tato stala se základem velikosti města. Krás přírodních tu nebylo; však jakmile americký západ počal mohutněti, rázem objevila se důležitost polohy, jíž celý řetěz velikolepých jezer otvírá cestu na všechny strany, a kteráž jest takřka přirozeným ústředním ohniskem všeho vzájemného ruchu západu s východem a severu s jihem.
A věru! R. 1831 bylo tu mimo posádku pevnůstky as 12 rodin, r. 1833 již 550 obyvatelů a r. 1837, kdy osada stala se městem, 4170. Odtud město pokračovalo báječně. R. 1850 čítalo 28.296 duší, r. 1860 109.263, r. 1870 bezmála 300.000 bez předměstí, r. 1880 již 563.185 a dnes jest co do populace pátým městem celé Unie, čítajíc 700.000 obyvatel. V 50 letech zmoci se ze 4170 duší na 700.000, toť rozvoj i v zemi páry a elektřiny neslýchaný.
Chicago leží na západním břehu jezera Michiganského na řece, zvané Chicago-River, jež s dvěma rameny svými dělí město na tři části, zvané severní, jižní a západní Chicago. Bezčetné otáčivé mosty a tunely poskytují spojení na všechny strany a největší lodi mohou veplouti do města.
Půda v západním Chicagu jest 15 až 18 stop nad hladinou jezerní, kdežto břeh byl původně mnohem nižší, následkem čehož tyto níže položené části města trpěly častými povodněmi. V Americe dovedou všemu pomoci. R. 1856 jali se tam, kde toho třeba bylo, navážeti ulice o tři až devět stop, pozdvihli okolní domy způsobem jednoduchým a přece spolehlivým do přiměřené výše a pak mohli jarním a podzimním rozmarům jezera i řeky klidně hleděti vstříc.
Ulice Chicaga jsou z pravidla 80 stop široké, rovné, protínají se většinou pod pravým úhlem a jsou dlážděny buď kamenem nebo dřevěnými špalíčky. Některé z nich mají zdéli tři až sedm angl. mil, jsou ohraničeny úpravnými, elegantními, nádhernými, někdy až obrovskými stavbami a zdobeny krásnými stromořady. Několik velikých, překrásně upravených parků nalézá se uprostřed města a v ulicích panuje život tak omamujicí a čím bliže k jezeru tím bujnější, že vyrovná se mu jenom ruch předních ulic New-Yorských a Londýnských. V dosahu »Fire Limits« — hranic ohně — které arci dál a dále se šíří, jest dovoleno stavěti domy jen z kamene a proto vnitřní město oplývá stavbami přímo nevyrovnatelnými, kdežto za hranicemi zmíněnými většina budov ještě jest dřevěná.
A tyto dřevěné budovy zavinily katastrofu, jaké málokteré město celého světa doznalo a — přežilo. Léto roku 1871 bylo v Chicagu velice suché a mnoho ohňů ve městě vzniklých budilo všeobecný nepokoj. Však nikdo nenadal se toho, že jsou to jenom nepatrní předchůdcové požáru, jenž překonal veškerá podobná neštěstí našich dob. V sobotu dne 8. října večer vypukl v dřevěné stáji v zapadní části Chicaga poblíž řeky oheň, který, poněvadž nalézaly se tu jen dřevěné domy a mnoho rozsáhlých skladů dříví, rozmohl se rychlosti blesku tak, že prudký západní vítr přenesl plameny přes řeku do jižní části, kdež bylo plno krámů, skladišť a veřejných budov z kamene, z cihel a ze železa. Odtud jako neodolatelné moře valil se požár do části severní. Zdálo se, že celé město jest na dobro ztraceno. Stavby, o nichž mělo se za to, že jsou bezpečny proti ohni, mizely v ohni jako schváceny čarovnou mocí, dřevěná dlažba ulic hořela plamenem, řeka, průplavy a tunely nedovedly ani na okamžik zastaviti rozpoutaný živel, jenž překonal překážky takové hravě. Děsný žár šířil se na všechny strany a zděšenému obyvatelstvu nezbývalo než s největší rychlosti utéci a zanechati v tom pekle plamenů vše, co bylo jeho. Pomoc lidská byla tu marná. Teprv prudká bouře, jež v pondělí, tedy třetího dne, večer na město se snesla, učinila přítrž dalšímu šíření se ohně.
Rozsah hrozné katastrofy této osvětli nejlépe cifry. Výměra vyhořelá obnášela bezmála 3 1/2 angl. čtverečné mile, domů bylo zničeno 17.450, o přístřeší své připraveno bylo 98.500 lidí, 250 lidí uhořelo a celá škoda odhadnuta na 190,000.000 dolarů, tedy skoro na půl miliardy zlatých r. m. Mezi shořelými budovami byl soudní dvůr, celnice, pošta, 41 kostel, 32 hotely, 10 divadel a zábavných místnosti, 8 škol a 5 elevatorů s 1 1/2 milionem bushlů[1] obilí.
První následek ohně byl ohromný krach, jenž vypukl v pojišťovacích společnostech. Pojištěná suma obnášela 100 milionů, z nichž však sotva polovice mohla se zaplatiti. Jedna pojišťovna za druhou ohlašovala konkurs.
Hrozné neštěstí, jež postihlo město tak kvetoucí, vzbudilo soustrast v celém světě a se všech stran hrnuly se milodary, jež dosáhnuvše ve krátké době poměrně ku škodě nepatrné sice, ale přece jen značné části 3 1/2 milionu dolarů, pomohly prozatím z nejhoršího. A obyvatelstvo záhy se vzpamatovalo. Místo planého nářku počalo chladně uvažovati o prostředcích, jak bylo by možno odčiniti neblahé následky katastrofy. Obchodníci a řemeslnici jali se obchody své prozatím znovu zřizovati na jiných místech, pak počalo se s novými stavbami na místě dřívějších a v několika letech povzneslo se z děsného spáleniště nové Chicago, mohutnější, elegantnější a krásnější a doufejme také trvanlivější než Chicago dřívější.
Americká města nejsou příliš malebná. O založení jejich rozhodovala vždy jen poloha obchodu příznivá; proto položena jsou obyčejně v rovině. Zevnější pak ráz jejich jest čistě moderní a jaksi jednotvárný, neboť potkáváme se stále s týmž slohem a vkusem stavebním. Jsouť to města vesměs mladá, jež nemají minulosti ve smyslu měst evropských. Avšak Chicago činí v ohledu tomto výminku a sice hlavně tam, kde řeka proplétá se spoustami domů. Břehy její posety jsou obrovskými skladišti, na nábřežích živo jako v mraveništích, po vodě plují veliké koráby a menší lodi všech druhův a způsobův až k nejmenším kocábkám, jež míhají se po špinavé ploše vodní rychlostí blesku. Tu otáčejí se těžké železné mosty, činíce lodím místo; tam obrovské jeřáby roztahují ramena; všude hřmot, hukot a ruch omamující.
Co v Chicagu zejména v přístavu překvapuje, jsou četné obrovské, převysoké budovy o více než 12 poschodích, z jichž středu vybíhají ještě po celé délce další dvě, tři poschodí do výše, s obrovskými komíny po boku. Jsou to tak zvané »Grain Elevators«, skladiště na obilí, do jejichž jednotlivých, malými okénky opatřených poschodí pomocí parních strojův obilí se skládá a jež jsou vystavěny tak, že s jedné strany může k nim dráha a s druhé lodi.
Chicago jest totiž skladiště celého obilného obchodu amerického a spolu první obilní veletrh celého světa. Před velikým ohněm r. 1871 bylo elevatorů oněch 17 a vešlo se do nich více než 12 milionů bushlů obilí.
I obchod s dřívím a s dobytkem nabyl zde rozsahu neslýchaného. R. 1869 obrat ve dříví obnášel tisíc milionů stop stavebního dřiví a 700 milionův latí a šindelů. Téhož roku zabito tu 400.000 kusů hovězího, 1,872.501 vepřového dobytka a více než 300.000 ovcí. Maso se nasoluje a rozváží po celém světě. Roku 1882 poraženo, nasoleno a vyvezeno 4,340.000 vepřů v ceně 69 milionů dolarů a 697.033 kusů hovězího dobytka. R. 1883 obrat obilný činil 402 miliony a obrat ve výrobcích průmyslu města 325 milionů dolarův. Jatky Chicažské jsou celé osady pro sebe a pracuje se v nich s rychlostí a přesností, že navštěvovatel nevychází z obdivu. Největší z nich — Union Stockyard — obsahuje výměru 160 hektarův a poskytuje pohodlného místa 21.000 kusům hovězího, 35.000 vepřového dobytka, 22.000 ovcí a 200 koní.
Ale i v jiných odborech Chicago s úspěchem závodí s jinými městy. Veškerý průmysl jest tu zastoupen. Roku 1883 bylo tu 291 továren na tabák a doutníky, 10 pivovarů, 7 lihovarů, 135 tiskáren, 28 koželužen, 149 továren na nábytek, 133 sléváren a strojíren atd., celkem 2378 průmyslných podniků, které 114.400 dělníkův zaměstnávaly.
Ohledněme se též po tom, jak Chicago postaralo se o vodu potřebnou pro tak ohromnou sílu obyvatelstva. Vodárna Chicažská vypadá jako velikolepý středověký hrad a vykonává práci, jež zasluhuje všeho uznání. Mohlo by se mysliti, že na jezeře tak velikém, jako jest Michigan, otázka vodní neposkytovala žádných obtíží. Ale mýlil by se, kdo by tak soudil. Jezero jest totiž poblíž města bezčetnými lodini tak rozbouřeno, že voda jeho jest v místech těch úplně kalná a špinavá. S ohromným nákladem vystavěn tedy pod jezerem tunel tři kilometry dlouhý, jimž dosažena voda úplné čistá, nezkalená. Na jeho konci vypíná se věž 40 metrů vysoká, »Crib« nazvaná, kteráž velkolepými čerpacími stroji vysýlá do města denně 330 milionů litrů čisté vody. Odtud jeví se také rozkošný rozhled na všechny strany, zejména na jezero.
A jezero to jest opravdu velikolepé. Jest to přímo malé moře, neboť má 540 kilometrů délky a 130 kilometrů šířky a zaujímá plochu 59,082 Q kilometrů. Hloubka obnáší až 300 metrů, dno jeho tvoří obrovskou sráznou rozsedlinu a břehy jeho jsou až na stranu východní, kdež nalézají se písková návrší, vysoká až i 50 metrů, z velké části pokryty bohatými lesy. Z jich bohatství tyjí bezčetné pily a zakládá se v nich velká čásť zámožnosti měst položených na jezeře.
V létě i až do pozdního podzimku jízda po Michiganu jest plna půvabů. Lodi všeho druhu prohánějí se po něm všemi směry, a když loď zamíří do středu jeho, záhy mizí břeh překvapeným zrakům a na vnitrozemnim jezeru cestující pozná půvab, jehož poskytuje mu jen nekonečné moře. Jako na širém moři, slunce vystupuje tu přímo z vody, měníc celou hladinu v roztavené zlato, a zapadá stejně velebně, utápějíc světlo své v krvavých vlnách.
Za to zima a jaro jest dobou na jezeře velice nebezpečnou. Časté bouře rozpoutají vlny a jezero závodí i v té stránce s mořem, přinášejíc zkázu těm, již odváží se hleděti v rozhněvanou jeho tvář…
Chicago jest nejpřednějším městem zimničně činné Ameriky, městem, jež representuje nový svět co nejpravdivěji, poskytujíc v malém věrný obraz celého nového dilu světa. Kdo byl v Americe a nepoznal Chicaga, nepoznal ani Ameriky.
Rozumí se samo sebou, že město v každém ohledu tak vynikající vábilo k sobě od počátku vystěhovalce a že zejména čilí a pracovití vystěhovalci čeští nalezli tu vděčnou půdu. V Chicagu, jež čítalo za mého pobytu r. 1873 15.000 Čechů, jest jich dnes 45.000; několik ochotnických divadel a několik časopisů stará se svědomitě o duchovní stravu krajanů našich. Celá jedna čtvrť, zvaná »Plzeň«, jest výhradně Čechy obydlena a »Sokol« má tu statnou, rozsáhlou budovu. Krajané naši representují tu živel český velice čestně. Značná část jejich domohla se vynikajícího postavení a dbá toho upřímně, aby jméno české nabylo za mořem dobrého zvuku a zachovalo jej.
- ↑ Bushl = 36,35 litru.