Cesta k mrazu/Sen

Cesta k mrazu Jiří Orten
Na plný hlas	Sen	Vesele, vesele

Údaje o textu
Titulek:	Sen
Autor:	Jiří Orten
Zdroj:	ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 89–90. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Kdo dlouho hledal ženu, nyní má ji.
Jen si ji prohlédněte.
Klíčem svých klíčních kostí všechno odemyká.
Před ložem, na němž spí, je položena dýka.
To její jazyk je, jenž řídké těsto hněte
té vaší řeči milované,
té, která říká:
aj, Pane, chaternýť jsem, Pane!

A na loži je klín a ňadra chrobalivá,
jakési hemžení, které se k očím blíží,
k očím, těm klamavým, k očím (to, co se dívá)
a žádné víc než na smrt neublíží!
Ne víc? Ne víc? Kdo řekl? Ach ty lháři,
ty proradný, ty zaprodaný ráji,
co tedy bude potom? — Ale cosi září,
to červi usínají…

Hle, ruce tvé, jež všechno čisté plení,
zoufalství nedosáhnout, ustat, neskončiti,
a ono místo na rameni,
kde deštná voda zteplala a ty ji musíš píti,
je jako sliny, smysl převrácený,
měl býti vyplivnut, měl skončit někde v blátě,
hle, ruce tvé, jež všechno čisté plení,
hle, strašná věčnost, která poslouchá tě!

Kdo dlouho hledal ženu, nyní má ji.
Takové sny se zdají…

6. XII. 1939.