Cena svobody/„Bassel K“

Cena svobody
Co pro vás znamená svoboda, paní vládo?	„Bassel K“	Můj přítel není volný

Údaje o textu
Titulek:	„Bassel K“
Autor:	Marc Weidenbaum
Zdroj:	M. Weidenbaum: „Bassel K“. in Cost of Freedom. S. 37–38. Dostupné online.
Vydáno:	2015
Licence:	CC0
Překlad:	Miroslav Langer
Licence překlad:	CC0
Související články ve Wikipedii: Bassel Khartabil

Četl jsem Proces příliš mladý. Vštípil mi mnoho, dokonce i něco pozitivního, jako zálibu ve Franzi Kafkovi, odhodlání napínat struktury a touhu vyprávět příběhy. Také mne strašil a straší mne dodnes. Vtiskl do mne intenzivní obavu z nezaslouženého věznění.

Do problému uvěznění Bassela Khartabila mne uvedli tři pozoruhodní lidé: Niki Korth, Jon Phillips a Barry Threw. V mnoha cenných směrech jsou tak svobodní, jak Bassel není. Každý z nich věnoval svůj individuální i kolektivní talent ve prospěch zkoumání hloubky potenciálu toho, kde se technologie a kultura střetávají. Vytvářejí a oslavují věci, které z dneška dělají výjimečnou dobu.

A dobře vědí, že všechno dnes není v pořádku. Významnou část své energie věnují tomu, aby upozornili na trvající Basselův temný a tragický právní status. Na jejich návrh jsem v lednu 2014 shromáždil hudebníky, aby poukázali na Basselův těžký osud. Kolektivně se zúčastnili něčeho, co jsme nazvali Disquiet Junto. Je to volné uskupení, které moderuji a které každý čtvrtek odpovídá na výzvy hudební kompozice. Myšlenkou za všemi výzvami je představa, že tvůrčí omezení, jaká jsme uplatnili v Oulipu a Fluxu, jsou vhodným odrazovým můstkem pro probuzení kreativity a tvořivosti.

Záliba Junta v podobných „omezeních“ dostala neúprosný rozměr, když jsme se srovnávali s Basselovou situací, která představuje jednu z nejméně kreativních forem omezení. Mohli jsme vzdát hold Basselovi mnoha různými způsoby. Nakonec jsme se v Juntu rozhodli, že budeme v našem projektu pokračovat: Ať si drží Bassela ve vězení, jeho umění se může dál rozvíjet. Před svým zatčením 15. března 2012 v Damašku Bassel pracoval na několika projektech. Jedním z nich bylo vytváření trojrozměrných počítačových modelů dávného města Palmýra. V Juntu jsme se pustili do „nahrávání v imitovaném terénu“ a pořizovali jsme audionahrávky toho, jak mohl znít zvuk před tisíciletími v sálech budov v Palmýře. Podobně jako Bassel se snažil oživit dávný svět, účastníci projektu Junto usilovali o to, aby jeho projekty žily dál, když on sám s tím nic dělat nemohl. A samozřejmě všechno vznikalo v étosu Creative Commons, do jehož rozvoje se Bassel tak zásadně zapojil.

Tenkrát na začátku roku 2014 jsme samozřejmě neměli vůbec tušení, že Palmýra přitáhne celosvětovou pozornost, když extrémistické hnutí ISIS přistoupilo k ničení mnoha architektonických památek její historie a když ještě později ruská letadla dál prohloubila zkázu města. I to je jeden z Kafkových odkazů: Když se zdají být věci strašné, ještě se mohou změnit a mění se k horšímu.

Palmýra padla. Bassel zůstává ve vězení. Úsilí napravit jeho situaci už dávno překonalo nadužívané slovo „kafkovské“. Někdo musel o Basselu K lhát, protože pořád zůstává nesvobodný. Ale dál, i když je ve vězení, mnoho lidí vypráví jeho příběh a udržuje jeho práci při životě.