Blahé zlaté mládí/1884/O vzduchoplavbě
| Blahé zlaté mládí/1884 | ||
| Původ květinek | O vzduchoplavbě | Útěcha |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | O vzduchoplavbě |
| Autor: | František Vlastimil Kodym |
| Zdroj: | Blahé zlaté mládí. Album původních prací pro českou mládež. Ročník prvý. Pardubice: F. & V. Hoblík, 1884. s. 116–121. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Hledíme-li na ptáka, jenž vysoko vznáší se v čistém a svěžím vzduchu, mimoděk vznikne v nás touha podívati se také do té říše povětrné.
Takovými myšlénkami zanášeli se lidé od nepaměti. Pokoušeli se sestaviti stroje, jimiž bylo by možno létati. Snahy tyto zůstávaly však dlouho bez výsledku. Tak bylo až do roku 1782. Tu přišel jistý francouzský papírník Montgolfier, jenž mnoho o létání ve vzduchu přemýšlel, na zvláštní myšlénku.
Zhotovil totiž z papíru veliký míč, pytli podobný či balon, a oteplil v něm vzduch hořícím papírem. Balon se pomalu nadýmal, až k nemalé radosti papírníkově vznesl se do povětří.
Po čase zhotovil týž Francouz podobný balon z plátna. Po něm jiní dělali balony z hedvábí a ohřívali v nich vzduch plyny: vodíkem, jenž dobývá se z vody — a svítiplynem, který připravuje se z kamenného uhlí.
Od té doby uplynulo již sto let. A s léty leccos se ve vzduchoplavbě změnilo. Nové výzkumy vedly k zdokonalení balonů, které pobádalo vzduchoplavce k činům odvážným, smělejším snad, než na jaké by si byli původcové pomysliti dovedli.
Ovšem, že odvahy s různými potkaly se výsledky,, tu šťastnými až ku podivu, tam smutnými nad očekávání. Vizme několik příhod nemálo zajímavých, které udály se v posledním čase, ano v posledních dnech doby naší.
Jistý vzduchoplavec francouzský chtěl přeletěti v balonu průliv La Manche mezi Anglií a Francií. Balon byl stržen ve směr k Severnímu moři. Když vítr na jinou stranu se obrátil, spatřil vzduchoplavec břehy anglické pevniny. Dvě hodiny po tom strhla se bouře. Vichřice unášela balon novým směrem a liják zase srážel jej k zemi. Vzduchoplavec vyhodil veškeru přítěž, která se dává do loďky u balonu. Balon se trochu vznesl a dostal se tak přes řeku, do níž by byl již upadl. Konečně dostal se značně splasklý na železniční trať a zachytil se na tyči telegrafní. Ku svému podivení dověděl se vzduchoplavec, že je v Middeburku v Hollandsku. Cestoval ve vzduchu celkem 4½ hodiny.
Šťastnější byl jiný vzduchoplavec, plukovník Barnaby. Ten vznesl se v balonu v Doveru (pohraničním městě francouzském v průplavu La Manche) o 9¾ hod. dopoledne. Balon jeho vystupoval rychle až do výše 1500 metrů, poletoval několik hodin nad úžinou a snesl se konečně o 6. hod. večer nedaleko jednoho francouzského města na louku. Plukovník Barnaby sám o této cestě píše: „Balon jest bez pohromy. Směr větru změnil se asi v polovici cesty nad průplavem, pak bylo chvílemi bezvětří. Konečně nalezl jsem ve značné výši jižní proud větru. Cesta byla obtížna, ale velice zajímava.“
Americký general Beck dal nedávno v Novém Yorku zřizovati balon, který měl býti rozehřátým vzduchem udržován v žádoucí výši. Ku zahřívání vzduchu měla sloužiti zvláštním způsobem sestrojená petrolejová lampa s dvojitým tahem v komoře z měděného plechu. Podle toho, postaví-li se knot lampy výše nebo níže, tedy — zahřeje-li se vzduch více nebo méně, mělo býti možno způsobiti stoupání a klesání balonu dle libosti. K cestě do Evropy hodlal generál Beck užiti pravidelně se dostavujících bouří, které přicházejí okolo měsíce září, a jejichž směr dá se dosti určitě předpovídati.
Tím způsobem doufal, že bez velkého nebezpečí a nárazu dostihne do Evropy ve třech neb čtyřech dnech, tedy v době dvakráte menší než nejrychlejší parníky. Doufal též, že mu ku vyhřátí vzduchu dostačí na 8—10 dnů asi 95 litrů petroleje, který by měl s sebou ve zvláštním vaku. Tolik dověděli jsme se o úmyslu a pracích přípravných, více však od té doby jsme neslyšeli. Ovšem, tím nechceme říci, že by pan Beck úmysl svůj snad zapomněl provésti. Kdož ví, nechystá-li se na cestu letos. U odvážných a podnikavých Američanův alespoň již málo co je nemožností, a mnohý ze čtenářů našich bude snad věděti, že již v r. 1873. po čas světové výstavy vídeňské mnoho se o jízdě takové mluvilo a psalo.
Nebezpečnou plavbu přes Canal la Manche podnikl jiný větroplavec loňského roku. Vystoupil se svým soudruhem do balonu, jenž naplněn byl velikým množstvím plynu. O jedné hodině odpoledne dáno znamení k puštění provazů, balon držících. Provazy však byly puštěny nestejně a balon byl vržen větrem na zeď. Při tom soudruh větroplavce vypadl z loďky, zlomil si na dvou místech nohu a polámal několik žeber. Větroplavec utrpěl lehké poranění na hlavě a na ruce, avšak udržel se v loďce balonu, který pak střelhbitě vystupoval.
Větroplavec, kterýž nyní sám na sebe byl odkázán, nalézal se v nebezpečném postavení. Trpěl veliké bolesti v hlavě a neměl balon ve své moci. Ten vystupoval rychle nad oblaky, tak že větroplavec nemohl viděti, kde se nalézá a kam spěje. Konečně slyšel hluk moře u břehu anglického a soudil z toho, že příznivý vítr požene ho přes průliv. Konečně podařilo se mu dostati se pod oblaky a tu spatřil, že nachází se mezi městy Dovrem a Dealem. Za 12 minut přelétl balon kanal z Dovru, a větroplavec viděl patrně, že nalézá se nad pevninou francouzskou. Nemohl však nalézti vhodného místa k zakotvení. Balon letěl ještě několik minut hlouběji do země, až vzduchoplavec spatřil opětně větší město. Bylo to město Arras, kde brzy shromáždilo se v ulicích mnoho lidí balon pozorujících. Balon letěl však ještě dále a teprve po chvíli podařilo se větroplavci zakotviti a pomocí obyvatelstva z balonu se dostati. Byl velmi unaven, brzy se však zotavil.
V Anglii vznesl se loňského roku balon, v němž se mimo větroplavce nacházel též jeden člen anglické sněmovny. O osudu balonu toho nedošla žádná zpráva. V severním Španělsku však nalezen po krátkém čase klobouk a dalekohled, kteréž předměty poznány byly v Anglii jako majetek větroplavcův. Z jižní Afriky opět brzy na to došla zpráva, že obyvatelé jistého města viděli zvolna se vznášející velký balon. Událost tu potvrzují četní očití svědkové. Také bylo zjištěno, že v žádném jihoafrickém městě balon nebyl vypuštěn. Podle doby pak, která uplynula od vystoupení balonu, jest zcela pravdě podobno, že balon, jehož vůdcové — o čemž pochybovati nemožno — o život přišli, stržen byl proudem vzduchu a letěl přes Španělsko a Afriku. Kam — nelze arciť říci, jako říci nelze, jakým způsobem zahynuli nešťastní větroplavci.
Ostatně i jiná neštěstí se stávají a příkladem může nám býti větroplavec Volf. Tento chtěl podniknouti cestu vzduchem a pouštěl balon svůj u Berlína. Balon byl již úplně připraven k vystoupení. Volf usedl se svým příručím do člunu a toliko několik pytlů s pískem bylo ještě třeba odepnouti, aby balon mohl býti puštěn. Při tom pomáhal též jeden voják. Ten byl právě zaměstnán odepínáním dvou posledních pytlů, když dělníci, kteří pomocí lan drželi balon při zemi, nemohli ho již udržeti a pustili dříve, než bylo dáno obvyklé znamení. Voják, jemuž se právě bylo podařilo odepnouti oba pytle, neslyše znamení a netuše tudyž ničeho, byl pojednou vytržen od země, a balon letěl s ním neobyčejnou prudkostí do výše. Výkřik zděšení rozlehl se v četném obecenstvu. Jen několik okamžiků vznášel se nešťastný — jak se zdálo — vojín mezi nebem a zemí, ale ihned se vzpamatoval, vyšvihnul se obratně na kraj člunu, zakýval čapkou vesele na obecenstvo a již seděl vedle obou větroplavců. Úzkosť, jež se byla s počátku všech zmocnila, změnila se brzy u veselosť, a když balon stále do výše se vznášel, máváno bylo šátky na rozloučenou.
Velikou obtíž a nemalé nebezpečí vůbec činí posud vzduchoplavbě okolnosť, že není možno balon ve vzduchu libovolně říditi, čímž je vzduchoplavec vydán takořka libovůli bouřlivého živlu. Ale má se za to, že i tato překážka bude odstraněna. Je známo, že při úplném bezvětří, nebo za mírného větru je skoro možno směr balonu říditi, ano, že je to možno potud, pokud síla balonu větší jest než síla větru, s kterým jest mu zápasiti. Záleželo by tedy na tom, aby vynašla se síla, která by přemohla i sílu větrův, ale tíhou svou aby nepřekážela volnému vzletu balonu.
Vzduchoplavec Gaston Tissandier zabývá se již po delší dobu touto myšlénkou a vynalezl též stroj, jejž k veřejné prohlídce vystavil a kterýmž dodělal se zajímavých výsledků. Balon tento neváží více než 55 kilogramů. Je to skoro hračka, ale hračka velmi složitá a umělecká.
Balon tento letěti by mohl při poněkud tiché povětrnosti 4 metry za vteřinu, čili 15 kilometrů za hodinu směrem libovolným. Poněvadž zkoušky balonem tímto podniknuté dobrých přinesly výsledků, máme za to, že se brzy dočkáme zdokonalení větroplavby v té míře, že budou moci balony létati ve směrech určitých.
Také na velikosti balonů nemálo si větroplavci zakládají. Jistý vzduchoplavec berlínský vystavěl nedávno balon, u jehož skládání užil všech novodobých vymožeností vzduchoplavby. Balon tento je 75 stop vysoký a má 41 stopu v průměru. Co do objemnosti poznamenati sluší, že balon ten pojme 10.000 hl plynů. Látka, ze které je balon udělán, jest hrubé anglické hedvábí a váží celkem 175 liber.
Balon a vzduchoplavba vůbec v době novější stávají se vědě i ve válce velmi důležitými a stanou se ještě více, až dosaženo bude toho, aby mohl se balon libovolně na své plavbě říditi.
Doufejme, že badatelům v tom oboru brzy se to podaří.