Bhagavadgíta/Ardžunovy pochybnosti

Bhagavadgíta Véda Vjása
	Ardžunovy pochybnosti	Jóga a vědění

Údaje o textu
Titulek:	Bhagavadgíta
Podtitulek:	Ardžunovy pochybnosti
Autor:	Véda Vjása
Krátký popis:	Když vidí Ardžuna své příbuzenstvo, začne pochybovat a říká: „je možné spáchat tak velký zločin a zničit své vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě“?
Původní titulek:	Ardžunavišádajógó
Zdroj:	Bhagavadgíta chapter 1
Licence:	PD old 70
Překlad:	Vladimír Hubený
Licence překlad:	CC0
OTRS ticket 2008022210007997 , nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách

Dhrtaráštra^{[red 1]} se ptá: pověz mi, Saňdžajo, co se děje a kdo je shromážděn na poli Kuruů^{[red 2]}, na poli dharmy,^{[red 3]} kde chtějí bojovat moji synové proti synům Pándua?

1.2 – 1.11 Armády připravené k boji

Saňdžaja^{[red 4]} vypráví: král Durjódhana^{[red 5]}, prohlížející si vojsko pánduovců^{[red 6]} připravené k boji, přistupuje teď ke svému učiteli (Drónovi^{[red 7]}), oslovuje ho a říká: jen pohleď, můj učiteli na toto mohutné vojsko synů Pándua, které shromáždil tvůj moudrý žák, syn Drupady. Jsou tu nebojácní a zdatní lučištníci rovní v boji Bhímovi a Ardžunovi^{[red 8]} a mocní bojovníci Jujudhána, Viráta a Drupada, Dhrštakétu, Čékitána a mocný král z Káší. Purudžit, Kuntibhódža a Šaibjův syn, jeden z nejmocnějších mužů. Je tu statečný Judhámanju a odvážný Uttamaudžas, syn Subhadry a synové Draupadí^{[red 9]}, všichni zdatní vozatajové. A teď, chloubo dvakrát zrozených, poznej dobře i mé nejlepší vojevůdce. Řeknu ti jejich jména, abys je poznal. Vy sám (Dróna) a vítězní vojevůdci Bhíšma, Karna a Krpa, také Ašvattháman a Vikarna, syn Sómadattův. Je tu mnoho jiných hrdinů a skvělých válečníků, odhodlaných položit za vás život. Všichni jsou vyzbrojeni nejrůznějšími zbraněmi a připraveni užít jich v boji. Nespočetná jsou naše vojska, vedená Bhíšmou^{[red 10]}, zatímco omezená jsou jejich vojska, vedená Bhímou^{[red 11]}. Všechny tyto shromážděné šiky připravené do boje samotným Bhíšmou nás mohou proti nim (pánduovcům) ochránit.

1.12 – 1.19 Troubení na lastury

Jeho (Durjodhanův) věhlasný praděd (Bhíšma), nejstarší z rodu Kuruů, zadul do lastury mající zvuk jakoby řval lev. Hned po jeho zatroubení se rozezvučely ostatní lastury, bubínky, bubny, rohy a kotle, jejichž zvuk byl děsivý. Potom nasedli také Mádhava^{[red 12]} a Pándava^{[red 13]} do svého nádherného bojového vozu taženého bělouši a zatroubili na své nebeské lastury, Hršíkéša^{[red 14]} na Páňčadžanju, Dhanandžaja^{[red 15]} na Dévadattu a Bhímakarma^{[red 16]} rozséval hrůzu troubením na obrovitou lasturu Poundru, mající zvuk jakoby vyl vlk. Princ Judhišthira, syn Káuntí^{[red 17]}, troubí na lasturu Anantavidžaju, Nakula a Sahadéva na lastury Sughóšu a Manipušpaku. Král Káši, obratný lučištník, mocný vozataj Šikhandi a neporazitelní vozatajové Dhrštadjumna, Viráta a Drupada, synové Draupady a silnoruký syn Subhadry (Abhimanju), všichni troubí na svoje lastury, ó zeměvládče. Tento ohlušující ryk Dhrtaráštrových vojů proniká nebem a zemí a zasévá hrůzu do srdcí.

1.20 – 1.27 Prohlídka obou armád

Nyní, když Pándava^{[red 18]} vidí, že jsou Dhrtaráštrovi šiky seřazeny, korouhve se znakem opice (Hanuman^{[red 19]}) vztyčeny a zbraně připraveny, zvedá luk, oslovuje Hršíkéšu, ó velký vládče, a říká: Ačjuto^{[red 20]} zajeď s mým vozem mezi obě vojska, abych si prohlédl ty, kteří zde stojí, dychtiví bojovat, abych poznal v předvečer bitvy ty, se kterými budu bojovat v této těžké bitvě, dychtiví dosáhnout v boji toho, po čem touží zlovolný syn Dhrtaráštry. Chci si jejich shromážděné šiky prohlédnout.

Saňdžaja vypráví: nejkrásnější z bojových vozů, ó králi Indie^{[red 21]}, se zastavuje uprostřed obou vojsk a Hršíkéša, oslovuje Gudákéšu^{[red 22]} před Bhíšmou a Drónem a všemi ostatními zeměvládci a říká: pohleď, ó syne Prthi^{[red 23]}, jak jsou všichni kuruovci sešikováni k boji. Tam vidí syn Prthi seřazeny otce, dědy, učitele, strýce, bratry, syny, vnuky a také mnoho svých přátel a také švagry a jejich příbuzenstvo v obou armádách.

1.28 – 1.37 Smutek a pochybnosti

Vida zde celé své příbuzenstvo sešikované k boji zmocnil se syna Kaunté smutek a zarmouceně říká: Kršno, když před sebou vidím své bojechtivé příbuzenstvo, celý se třesu, moje údy malátní, vysychá mi v ústech a ježí se mi vlasy, luk Gándíva^{[red 24]} mi padá z ruky, kůže mě pálí, nohy pode mnou klesají a hlava se mi točí. Kéšavo^{[red 25]} příčí se mi zabíjet vlastní příbuzné v tomto boji. Netoužím Kršno, ani po vítězství, ani po království ani po požitcích. Jaký prospěch budu mít ze všech požitků života, ó Góvindo^{[red 26]}. K čemu mi bude království, radost a požitky, když za to obětují život a majetek, učitelé, otcové, synové, dědové a strýcové, tchánové, švagři a vnuci s matčiny i otcovi strany, jako i ostatní příbuzní? I kdybych byl usmrcen, ó přemožiteli Madhú^{[red 27]}, nechci nikoho usmrtit, ani pro vládu nad třemi světy, ani pro vládu na zemi. Jakou radost mohu mít z toho, když zahubím Dhrtaráštrovi syny, ó Džanárdanó^{[red 28]}. Tím, že zahubím tyto zločince, budu sám hřešit. Proto nemůže být správné zabíjet Dhrtaráštrovi syny, mé vlastní příbuzenstvo.

1.37 – 1.40 Úpadek rodu

Jak mohu být ještě šťastný po zničení své vlastní rodiny, ó syne Mádhú. I ti, jejichž mysl je zakalena nenávistí musí vidět, že vyhlazení rodiny a nepřátelství k přátelům je zločin. Proč se neumoudříme my, když jasně vidíme, že vyhlazení rodin je hřích a tento hřích neodvrátíme, ó Džanárdano. Upadá-li rodina, upadá také její odvěký řád, upadá její dharma a tím hrozí adharma^{[red 29]} celému rodu.

1.41 – 1.47 Míšení způsobů života

Když hrozí adharma, ó Kršno, začnou být ženy nemravné, ó potomku Vršni^{[red 30]} začne míšení způsobů života.^{[red 31]} Toto ničí jak rodinu, tak i ty, kteří ji zničili. Neúcta k předkům ničí celý jejich rod. Špatné jednání těch, kteří zničili rody míšením způsobů života zaniká i věčná rodinná dharma a rodinné obětní tradice. S doslechu víme, ó Džanárdano, že rodiny, jejíž dharmy jsou zničeny, budou určitě žít v pekle. Je tedy možné spáchat tak velký zločin a zničit vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě? Není pro mě lepší vzdát se bez boje a dát se zabít Dhrtaráštrovými syny neozbrojený, než zabíjet se zbraní v ruce?

Saňdžaja vypráví: Ardžuna domluvil, odhodil luk a šípy a posadil se uprostřed bitevního pole na sedadlo svého bojového vozu s myslí přemoženou pochybnostmi.

Zde končí první zpěv nazvaný: Ardžunovy pochybnosti

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.

1. Dhrtaráštra – slepý král, otec obou rodů
2. Kuruovci – sto synů krále Dhrtaráštry
3. Dharma je to, co udržuje odvěký spravedlivý řád. Slovo dharma je odvozeno od sanskrtského slovního kořenu dhr a znamená udržovat. Abychom porozuměli roli dharmy v každodenním životě, musíme zvážit mechanismy evoluce. Život se vyvíjí z jednoho stavu do druhého. Zánik jednoho stavu dává vzniknout stavu druhému. Jinými slovy, proces evoluce je pod vlivem dvou protichůdných sil - jedna, která ničí a druhá, která tvoří. Tyto tvořivé a ničivé síly pracují v souladu, udržují život a točí kolem evoluce. Dharma je odvěký spravedlivý řád, který mezi těmito silami udržuje rovnováhu.
4. Saňdžaja – jasnovidný světec
5. Durjódhana – nejstarší z kuruovců
6. Pánduovci – pět synů krále Dhrtaráštry
7. Dróna – vojenský učitel obou rodů
8. Ardžuna – třetí z pánduovců
9. Draupadí – žena pánduovců
10. Bhíšma – praděd obou rodů
11. Bhíma – vojevůdce pánduovců
12. Mádhava (Kršna) – syn démona Madhu
13. Pándava (Ardžuna) – syn Pándua
14. Hršíkéša (Kršna) – ten, který ovládá smysly
15. Dhanandžaja (Ardžuna) – slavný vítěz
16. Bhímakarma (Bhíma) – vykonavatel karmy
17. Káuntí – matka Pánduů
18. Pándava (Ardžuna) – syn Pándua
19. Hanuman je šlechetný hrdina a pomocník pána Rámy v eposu Rámajana. Toto božstvo představuje odvahu, důvěru, poznání, intelekt a oddanost. Je zobrazován jako obrovská opice držící obrovský palcát (gada)
20. Ačjuta (Kršna) – ten, kdo je věčný
21. Bhárata (Dhrtaráštra) – mocný král Indie, potomek králů
22. Gudákéša (Ardžuna) – ten, kdo přemohl spánek
23. Pártha (Ardžuna) – syn Prthi
24. Gándíva – Ardžunův mocný luk
25. Kéšava (Kršna) – ten, kdo má dlouhé vlasy
26. Góvinda (Kršna) – velký učitel
27. Madhúsudana (Kršna) – přemožitel Madhú
28. Džanárdana (Kršna) – ten, kdo má úspěch a štěstí
29. Adharma – chaos, nezákonnost, bezpráví
30. Váršnéja (Kršna) – člen rodiny Vršni, Jadava klanu
31. Původní indická společnost se dělila na kasty (v sanskrtu varny = barvy života): bráhmani (kněží), kšatrijové (šlechtici a válečníci), vaišjové (obchodníci a řemeslníci) a šúdrové (dělníci a služebníci). Byl to Bráhma, který dal vzniknout tomuto uspořádání společnosti, protože každou kastu vytvořil z jiné části svého těla: z jeho úst vzešla kasta nejvyšší, kasta bráhmanů studujících posvátné texty, z jeho paží se zrodili kšatrijové, ze stehna vaišjové a šúdrové z jeho chodidel. Hindové, kteří nepatřili do žádné z kast, byli považováni za nečisté a říkalo se jim nedotknutelní (párjové).