Balada závěrečná
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Balada závěrečná |
Autor: | François Villon |
Původní titulek: | Ballade pour servir de conclusion |
Zdroj: | Já, François Villon. Praha: Československý spisovatel, 1964. s. 82. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Otokar Fischer |
Licence překlad: | PD old 70 |
Toť k závěti Epilogus:
Chudák už dotrpěl Villon.
Jděte mu, lidi, na funus,
až uslyšíte zvonit zvon.
Váš oděv nachový měj tón:
lásky se mučedníkem stal,
jak na své varle přisáh on,
než se světem se rozžehnal.
Žil jako štvanec, byl to hnus;
láska naň podnikala hon,
i musil se dát na poklus,
a odsud až po Roussillon
křovisko není ani strom,
kde by byl rukáv nenechal
a kazajku či pantalon,
než se světem se rozžehnal.
Hadříčků zbyl mu sotva kus,
když smrt si přicházela proň,
a zakusil i horších hrůz:
byl zdrán jak od trní či spon
— věřte, já nejsem fanfarón —‚
to osten lásky tak ho zdral;
i vydal ještě lásky ston,
než se světem se rozžehnal.
A když už nadcházel mu skon,
co myslíte, že udělal?
Máz burgundského vyzunk on,
než se světem se rozžehnal.