Básně smíšené/Osvobození Evropy
| Básně smíšené Boleslav Jablonský | ||
| Pěvec na hřbitově | Osvobození Evropy | Tři doby země České |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Osvobození Evropy |
| Podtitulek: | (Zpomínka na rok 1241.) |
| Autor: | Boleslav Jablonský |
| Zdroj: | JABLONSKÝ, Boleslav. Básně Boleslava Jablonského. Online na Internet Archive |
| Vydáno: | In: Básně Boleslava Jablonského. Praha, J. Pospíšil 1864 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Rukopis královédvorský/Jaroslav |
Mrzkost jest poroba Hospodinu, Rukop. Kralodv. |
Kam se béreš, strážný duchu vlasti?
Kam mě vznášíš, svatý genie?
Tu zří oko šíré do propasti —
Není hrob to synů Čechie?
„Hřbitov jest to jejích slavných synů,
Skrývající starší bratry tvé;
Klidně v matky spočívají klínu
Po veliké denní práci své.
Z tří tu hor se slzy smutku linou,
Zde a tamto zříti jejich shon;
Slzy jejich svatou zemí plynou
Jako Léthe, Styx a Acheron.
Kam pohlédneš, leží svaté kosti,
Jimž potomstvo vřelý dlužno dík;
Každá hůrka náhrobek je cnosti,
Každý hrad je slávy památník.
Hle! zde v stínu věnce svoje skrývá
Tento národ činů milovný;
V lůně matky tiše odpočívá
Jako včely v oulu královny,
Včely to, jenž užívati znaly
Zbrani svojí v mnohém výstupu;
Včely to, jenž jiným med svůj daly,
Sklidily však nevděk — potupu!
Česko někdy svíci Mudřeninu
Rozžalo ve vlastech sousedů;
Udatenství českých druhdy synů
Dobylo Europě svobodu!
Tamto zašli blesky svého oka,
Olomúc kde šedá bytuje:
Jesti tamo hora nevysoká,
Jenžto krajům divy zvěstuje.
Šestero již věků potopilo
V bezedné se moře věčnosti,
Co tam ono věčně skvoucí dílo
Vykonáno českou chrabrostí.
Aj! vztyč témě, slavný Hostajnove[1]!
Oslav dobu onu posvátnou;
Objevte se světu, hrdinové,
Konavší tam práci památnou!
Slyš, jak z útrob divotvorné hory
Dutý hřmot se slavně ozývá!
Pohleď na ty temné duchů sbory,
Ježto hora oku odkrývá,
Duchové to padlých tamo soků,
Hrozivších Europě záhubou;
Smutně stojí vůdci svému k boku —
Paidar-chan to s hordou Tatarskou.
Viz pak zhůru, kterak ve blankytu
Velebný se obraz otvírá —
Kterak v hrdém vítězivém svitu
Hvězdný s něho pluk tam pozírá!
U prostřed pak pluku vítězného
Skví se drahý jeden vlasti šperk:
Zhubitel to chána Mongolského —
Jaroslav to, slavný Šternberk!
Zde jest ono místo věčné ceny,
Tuto zříš Tatarské na rovy;
Zde jsou od Slovanů rozdrceny
Strojené Europě okovy.
Jako vlny morské hrnuli se
Divochové k slunce západu;
Na věky však porozráželi se
O Českého skály národu.
Hledáš pomník rekovného činu,
Jímž půl světu dána svoboda? —
Pomník slávy věrných sobě synů
Připravila sama příroda.
Jim tu neční pyramida horská,
Popsaná řadami krásných slov;
Nápis jich jest Báseň Kralodvorská,
Pomník jejich jesti Hostajnov!
Ny ní jdi — a uč se milovati,
Proč jsou bratří tvoji lili krev;
Uč se ctíti onu svatou máti,
Pro niž zápasil tam Český lev!
- ↑ Za našich dnů sluje hora tato Hostýn.