Básně (Züngel)/Má milá
Básně Emanuel František Züngel | ||
Nejkrasší kvítí | Má milá | Maryšce |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Má milá |
Autor: | Emanuel František Züngel |
Zdroj: | ZÜNGEL, Emanuel František. Básně. Praha: Vlastním nákladem. 1868. s. 14–15. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Má milá — aťtě nejsem zdráv
se sličně nese jako páv
a bez šperku a klamu
zastíní mnohou dámu
i pyšnou panskou dceru —
ba zlatohlav
slušel by jí věru — věru!
Má milá — to je krásy květ,
žeť rovné nemá šírý svět,
a kdo k ní blíže kročí,
ten nechá na ní oči
a láskou pak se moří —
ba v srdci zdeť
zlý mu plamen hoří — hoří!
Má milá — to je dívčice,
jak rejsovaná kraslice,
již v horoucí své lásce
dala jest o pomlásce
milenci nebi země — —
Ach kněžice,
skloň se s trůnu ke mně — ke mně!