Antologie z oper/Werther

Antologie z oper
Massenet Jules Emil Frédéric	Werther	Manon

Jules Massenet: Werther

Údaje o textu
Titulek:	Werther – obsah
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 2., str. 139–141 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70
Dílo ve Wikipedii: Werther
page=1 Plakát pařížské premiéry v roce 1893.

Lyrické drama o 3 jednáních. Libreto dle Goethova románu napsali Blau, Milliet a Hartmann.

Osoby:

Werther… tenor.
Albert… bas.
Důchodní… bas.
Schmidt… bas a Jan… tenor, jeho přátelé.
Lotta, jeho dcera… soprán.
Žofie, její sestra… mezzosoprán.
Katuška… mezzosoprán.
šest malých dětí důchodního.

Děj se koná r. 1772 ve Wetzlaru. První provozování 16. února 1892 ve Vídni.

Jednání I.

V domě důchodního. – Otec cvičí se svými šesti dětmi vánoční píseň. Děti jsou však nepozorné a zpívají falešně, takže otec jim vytýká, že bývají pozornější, cvičí-li je Lotta. Přistupují přátelé, Jan a Schmidt, a projevují potěšení ze zpěvu dětí; dotazujíce se po Lottě, dovídají se od Žofie, že starší její sestra šije si plesový úbor. Z rozhovoru dovídáme se, že plesu se zúčastní i Werther, jindy tak vážný a zadumaný. Oba přátelé jdou pak do hostince, vyzývajíce důchodního, aby přišel za nimi. Ten však odmítá, čekaje Alberta, snoubence Lottina, jejž všichni chválí jako řádného muže. Nepozorován blíží se domu Werther; zpěv dětí, doléhající k němu, připomíná mu uplynulé dětství. Z domu vychází v plesovém úboru Lotta, obklopená jásajícími sourozenci, jimž narychlo dává ještě večeři. Důchodní zpozorovav Werthera, přivolává jej a představuje mu svou dceru; mladík, zíraje na krásnou dívku, jat jest hlubokou láskou k ní. Přicházejí též jiní hosté, načež vše ubírá se na ples. – Lotta jde v průvodu Werthrově; s otcem zůstává doma pouze Žofie, jež přemlouvá jej, aby šel za ostatními. Po jeho odchodu přichází Albert a raduje se, dovídaje se od Žofie, že jeho snoubenka v jeho nepřítomnosti naň stále myslila; odchází pak, chtěje ji ráno překvapiiti. V noci vrací se Lotta, provázená Wertherem. Snivý jinoch nemůže se od ní odtrhnouti a vyznává jí vášnivou lásku. Dívka jej sice jemně odmítá, ale sama je zmatena jeho prudkostí. Vzpomínajíc však posledního přání umírající matky, aby se provdala za Alberta, probouzí se jako ze sna a želí toho, že k vůli Wertherovi ponejprv porušila slib matce daný. Oznámí tudíž celou tu pravdu Wertherovi, jenž odchází v zoufalství.

Jednání II.

Před hostincem. – Jan a Schmidt besedujíce před hostincem, málo dbají zpěvů, zaznívajících z chrámu. Vystoupí Lotta a Albert, kteří již po tři měsíce jsou šťastnými manžely. Mladá žena opětuje srdečné projevy jeho něžností, načež oba vstupují do chrámu. Jejich počínání s úzkostlivým neklidem pozoroval z dáli Werther, jenž zaufale naříká nad ztrátou takové bytosti, náležející jinému. Přistupuje k němu Albert a oznámiv mu, že do všeho jest zasvěcen, odpouští mu. Werther je hluboce dojat jeho velkomyslností a prosí, aby mu byl přítelem. S kyticí v ruce přiběhne Žofie, jejíž bujaré veselí Werthera ještě více rozteskliví; jemných narážek Albertových, aby se ucházel o Žofii, jej milující, nedbá. Rozhovor s Lottou přesvědčuje jej, že mladá žena zná své povinnosti vůči šlechetnému manželovi a že se jim nezpronevěří; proto také odmítá důrazně jeho milostné projevy. Aby ho však upokojila, zve jej do rodiny k vánoční slavnosti. Werther snaží se opanovati, nedovede však vyhověti vyznání Žofiinu, aby vyplnil jako tanečník svou povinnost při chystané slavnosti venkovské, a opouští dívku tonoucí v slzách. Tak nalézají je Lotta a Albert, a z chování Lottina poznává její muž, že tu není všecko tak, jak by mělo být.

Jednání III.

Komnata v Albertově domě. – Několik hodin před štědrovečerní nadílkou Lotta sedí u svého pracovního stolku. Pročítajíc s rozkoší i s úzkostí ohnivé milostné dopisy Wertherovy, obsahující temné narážky o strašném konci blouznivého mladého muže, poznává, že ani sama není k němu lhostejná. Ani bezstarostnému žvatlání vstupující Žofie, která okem lásky zří více, než se Lotta domnívá, nemůže rozptýliti jejích obav; očekávajíc Werthera, přijímá pozvání, aby ztrávila večer mezi svými v domě otcovském, ježto Albert odcestoval. Tím smutnější nálada zmocňuje se jí po odchodu sestřině. Tu objeví se Werther, bledý a utrápený. Čím dále, tím vášnivěji doléhá na Lottu, takže mladá žena stěží odolává jeho výbuchům. Nepopírajíc, že jej miluje, přece na konec zvítězí, odmítá jej s výčitkami a prchá. Werther odkvapí všecek zoufalý. V tom vrací se Albert; z rozrušení Lottina poznává, že se událo něco vážného. Lotta přináší mu dopis, v němž Werther prosí jej o zapůjčení pistolí, ježto prý chce odcestovati. Lotta tuší pravý důvod výpůjčky, netroufá si však něco říci. Albert ji přiměje k tomu, aby bambitky poslovi odevzdala sama, a chladně opouští dům, načež Lotta odkvapí, chtějíc Wertherovi zabrániti provedení hrozného úmyslu.

Proměna.

Pracovna Wertherova. – Smrtelně se zraniv, Werther leží na podlaze. Plna zděšení Lotta vrhá se na umírajícího. Slovy nejněžnější lásky přivádí jej k vědomí, vyčítajíc sobě, že jest příčinou jeho smrti. Ponejprv a naposled smějí se oddati úplně. Zvenčí zaznívají sem vánoční zpěvy dětí, za jejichž zvuků Werther umírá v náručí milované Lotty.