Antologie z oper/Vatroslav Lisinski

Údaje o textu
Titulek: Vatroslav Lisinski
Autor: Alois Tvrdek
Zdroj: Antologie z oper, díl 1., str. 120-121
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1922
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Vatroslav Lisinski
Vatroslav Lisinski

hudební skladatel chorvatský, první mistr národní hudby chorvatské, nesporně nejlepší skladatel jihoslovanský, nar. se 1819 v Záhřebě. Otec Slovinec (Slovinci dali Chorvatům mnoho hudebníků), byl řezníkem a obchodníkem; od něho skladatel nedostal impulsu, nýbrž od přísné matky, rodem Chorvatky. V letech 1840—42 studoval na právnické akademii v Záhřebě, ale studia nedokončil; již na gymnasiu obíral se hudbou. R. 1893 poznal ho Alberto Striga, později záhřebský advokát, jenž měl silný vliv na něho. To byl pravý impulsivní duch Lisinského, o dva roky mladší; Striga sám výborný pěvec, organisoval nadšené mladé lidi ve sdružení, které sestálo prvním „Chorvatským pěveckým a hudebním spolkem“. Lisinski byl jmenován ředitelem spolku, který později byl rozmnožen o orchestr; z této atmosféry vyšel první popud ke komposici Lisinského; do té doby nekomponoval, až Striga naléhal i text vnutil, až vznikla 1841 první píseň Lisinského, ačkoliv teoreticky vzdělán nebyl. Dostudoval a stal se úředníkem báňského úřadu do r. 1847. V té době dostal se do proudu revolučních ideí a stál v Záhřebě v čele národního a pokrokového hnutí. Z toho vznikla myšlenka vytvořiti chorvátskou národní operu; Striga chopil se toho s plnou ohnivostí nadšení vlasteneckého, přinesl text (dr. Dim. Demetra) a r. 1845 byla první chorvatská národní opera hotova: „Ljubav i zloba“ „Láska a úklady“ z ovzduší romantismu tehdejšího; vysokého absolutního měřítka hudebního nelze na ni bráti, je to hra se zpěvy („Singspiel“) skládající se ze 17 čísel písní, dueta trpí rozvláčností a sentimentalitou beze všeho charakteru, zloba podána recitativním způsobem, láska zpívá samé písně, na konec jest modlitba do široka rozvedená — jest to toliko pokus počáteční — orchestr není vlastně žádný; Striga ji chtěl jen při klavíru — toho nedopustil Lisinski, a Wisner zinstrumentoval ji pro sextet. První provedení 28. března 1846 v záhřebském divadle; úspěch opery trvalý. Lisinski sám nejlépe cítil, že jeho dráha dosavadní je pouze diletantská a odepřel komponovati započaté druhé dílo operní, vážnou operu „Porin“ z doby válek Chorvátů proti Frankům. Jelikož stále skladatele tísnily bídné poměry hmotné, Striga sehnal mu po venkově i sbírkami 600 zlatých, takže se mohl roku 1847 vypraviti na pražskou konservatoř, kde byli mu učiteli J. Kittl a K. Píč. Lisinski poznal zde, oč poměry jsou vyšší nežli doma; on se zde do jisté míry počeštil, složil mnoho písní, sborů; také došlo k provedení jeho skladeb. V Praze dokončil operu Porin a zinstrumentoval ji r. 1849 a následujícího roku vrátil se do Záhřeba; ale poměry byly jiné, národní život poklesl, nadšení vyhaslé, reakce působila silně, takže nenalézal těch národních podnětů, ani tolik vřelého přijetí, jako před nedávném velebený samouk; nebylo místa tu pro něho, musel zase do kanceláře, jako podřízený úředník, což působilo zhoubně na něho. Byv od mládi churav, zemřel 31. května 1854 ve věku 35 let. Jeho díla jsou ozdobou celé jihoslovanské hudby; roku 1871 vzkříšeno první jeho dílo „Ljubav a zloba“ a roku 1897 proveden celý „Porin“ na paměť smrti Strigovy, v Záhřebě a byl přijat vřele obecenstvem i kritikou.