Antologie z oper/Tvrdé palice

Údaje o textu
Titulek: Tvrdé palice
Autor: Alois Tvrdek
Zdroj: Antologie z oper, díl 1., str. 36-37
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1922
Licence: PD old 70
Související: Tvrdé palice
Související články ve Wikipedii:
Tvrdé palice

Antonín Dvořák: Tvrdé palice

editovat

Komická zpěvohra o 1. dějství. Text Dr. J. Štolby.

  • Vávra, rolník…bar.
  • Toník, jeho syn…t.
  • Říhová, vdova…ms.
  • Lenka její dcera…s.
  • Kmotr Řeřicha…b.

Děj se koná v české vsi. — První provozování dne 7. X. 1881 v Prozatímním divadle.

Obsah Náves. — Vdovec Vávra a vdova Říhová domlouvají se spolu o zasnoubení svých dětí Toníka a Lenky; dle jejich mínění jsou mladí hezcí lidé ti pro sebe jako stvořeni. Rodiče zapomínají však, že jejich děti zdědily po rodičích tvrdé hlavy, takže si v ničem, jmenovitě však v lásce, nikým nedají předpisovati. Na to upozorňuje chytrý kmotr Řeřicha; ale Vávra a Říhová odbývají jeho námitky, jsouce přesvědčeni, že děti bez váhání uposlechnou rozkazu rodičů. Řeřicha zná mládež lépe, proto vymyslí si rázem plán, který jistě povede k cíli. — Jak předvídal, stalo se; Toník nedá se otcem přinutiti do manželství, podobně jako Lenka nedbá rozkazu matčina, ačkoli se oba mladí lidé sobě navzájem líbí. A na této znalosti jejich povahy Řeřicha vybudoval svůj plán: vzbuditi jejich lásku poštíváním a probouzením žárlivosti. Proto namluví nejprve Lence, že matka by si nejraději vzala Toníka sama, a vzbuzuje pak žárlivost Toníkovu ujištěním, že Lenku si chce vzíti zase starý Vávra. Mladí, poplašení Řeřichou, si umiňují, že sňatku svých rodičů zabrání stůj co stůj. Řeřicha nalíčil další vývoj událostí tak, že Lenka má nadšení Toníka, který se domlouvá s Říhovou o sňatku s Lenkou, za projev jeho lásky k matce, kdežto Toník se zase domnívá, že se Lenka domluvila s jeho otcem. Totéž domnění vpravuje i sousedům a sousedkám, takže se Vávra a Říhová bezděky stávají předmětem urážek, jichž příčiny netuší. Když Toník a Lenka osaměli, vyčítají si v duchu svou tvrdohlavost, příčinu jejich neštěstí. Na štěstí potkávají se krátce potom a poznávají z projevů své žárlivosti, že se vlastně mají rádi. Jakmile si dali slovo, jsou pevně odhodláni, postaviti se na odpor rodičům, kdyby je nutili k sňatku nevhodnému; než ti jsou mile překvapeni neočekávaným příznivým rozuzlením událostí. Teprve nyní Řeřicha vykládá průběh své lsti, jež vedla k šťastnému konci, a dosahuje zasloužené pochvaly.