Antologie z oper/Srdce Pikangovo
| Antologie z oper | ||
| Gustav Roob | Srdce Pikangovo | Josef Richard Rozkošný |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Srdce Pikangovo |
| Autor: | Alois Tvrdek |
| Zdroj: | Antologie z oper, díl 1., str. 173-174 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1922 |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Srdce Pikangovo |
|
Gustav Roob: Srdce Pikangovo editovat
Čínské drama v 1 jednání. Dle básně Zeyerovy.
Osoby editovat
Král Čan-Wang…bar. Takia, milostnice králova…s. Pikang…t. Mandarin Huang…b. Náčelník stráže…b. — Děj se koná v hlavním městě čínském. První provozování ve Vinohradském divadle r. 1918.
Obsah editovat
Porobený lid čínský koří se svému tyranovi, králi Čan-Wangovi, přijímajícímu v přítomnosti milostnice Takie tyto projevy jako samozřejmé. Takia však projevuje svůj obdiv nad tím, že lid je tak neuvědomělý a otrocký; vždyť by měl krále, svého utiskovatele, spíše nenáviděti a proti němu se bouřiti. Odvážná slova dívčina popuzují Čan-Wanga, jenž Takiu vyzývá, aby si dobře rozvážila smělou řeč svou, za niž by mohla těžce pykati. Milostnice bez bázně namítá, že k utiskovateli lidu pravé lásky nikdy chovati nemůže; věnovala by ji pouze člověku ušlechtilému, hrdému a volnému. Popuzuje tím více Čan-Wanga, kterému náčelník stráže právě přichází oznámit, že se vyskytl v městě muž, jménem Pikang, který neozdobil domu svého, když vjížděl do města král, a neschýlil hlavy před vraty paláce. Nevědomý lid je tak popuzen jeho smělostí, že jej chce rozsápati. Král však káže jej předvésti a nejstrašnějšími hrozbami hledí získati jeho úctu. Pikang zůstává však důsledným, hrdě odpírá králi a prohlašuje, že miluje králem utiskovaný lid tím více, čím méně chápe své ponížení. Takia ušlechtilým zjevem a neohroženým chováním Pikangovým jest nadšena, vzplane k němu náhlou láskou a nabádá jej, aby se stal přítelem královým. Pikang odmítá ji však jako nevěstku královu a čelí směle Čan-Wangovi, jenž za trest neslýchaného odporu káže Pikangovi vyjmouti srdce a přinésti je na zlaté míse. Když králův rozkaz byl proveden, lid v úžasu poznává, že srdce lidumilovo bylo z jantaru a místo krve kapou z něho květy líbezné. Vida tento zázrak, lid chce zabíti krále i Takiu. Ale milostnice hodí hořící lampu do skvostných látek a nalézá i s králem v plamenech smrt, jež jest jí vysvobozením z útrap neopětované lásky.