Antologie z oper/Prodaná nevěsta

Antologie z oper
Braniboři v Čechách	Prodaná nevěsta	Dalibor

Údaje o textu
Titulek:	Prodaná nevěsta
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 2., str. 193–195 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Prodaná nevěsta
page=1 Prodaná nevěsta - plakát premiéry

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta. Komická zpěvohra ve 3 jednáních. Slova od K. Sabiny

Osoby:

• Krušina… baryton
• Ludmila, jeho žena… soprán
• Mařenka, jeho dcera… soprán
• Mícha, statkář… bas
• Háta, jeho žena… mezzosoprán
• Vašek, její syn krevný… tenor
• Jeník, její nevlastní syn… tenor
• Kecal, dohazovač… bas
• Komediant, principál… tenor
• Esmeralda, jeho dcera… soprán
• Indián, komediant druhý… tenor

Děj se koná na venkově o puti. – první provozování 30. V. 1866 v Prozatímním divadle.

Jednání I.

Veselý ruch zavládl o pouti na návsi, kde se lid těší vědomím dobrého zdraví. Pouze Krušinova Mařenka zůstává ve všeobecném veselí zasmušilá. Miluje totiž Jeníka, švarného mladíka, který však jest chud a neznámého původu. Dnes právě dohazovač Kecal má přivést souzeného jí ženicha. Mařenka vytýká Jeníkovi, že jest jaksi nesmělý, ostýchavý, a obává se, že snad truchlí pro nějakou milenku; toho by mu nikdy neodpustila. Ostatně i jeho minulost jest zahalena v jakési tajemství, jež ji znepokojuje. Jeník vzpomíná, nepodávaje milence vlastního vysvětlení svého původu, svého mládí: zámožný otec jeho po smrti první manželky, matky Jeníkovy, znova se oženil, a macecha vypudila pak z domu Jeníka, jenž vstoupil do služby u cizích lidí. Po tomto vysvětlení milenci přísahají si věrnou lásku, jíž nepřeruší „žádné zloby naléhání“. Ale již tu jest Kecal s Mařenčinými rodiči, kterým vykládá, jak výborným ženichem by byl Vašek, syn bohatého sedláka Tobiáše Míchy, za jehož krásný statek by dal hned čtyřicet tisíc. Výmluvně vykládaje vlastnosti ženichovy, připomíná Krušinovi slib daný jím před dávnými lety, že svou Mařenku dá synu Míchovu. Tím synem může býti dle přesvědčení Kecalova pouze Vašek, ježto syn z první manželky jest prý tulák a nezbeda, o němž nikdo neví. Krušinovi se nabídka zamlouvá a přivolává tudíž dceru, aby se rozhodla. Mařenka nechtějící o Vaškovi ani slyšeti, prohlašuje rodičům, že si již zamilovala jiného, od něhož neupustí. Ani určité prohlášení toto neuvádí v rozpaky Kecala, který spoléhaje na ostrou mysl svou, svůj bystrý hled, chce věc skoncovati ve prospěch Vaškův i svůj. Zatím vyhledá Jeníka, se kterým promluví předem.

Jednání II.

Uvnitř venkovské hospody. – Rozveselená chasa opěvuje nebeský dar – pivečko, vše psoty a trampoty vedoucí na zmar, a oddává se pak požitkům tance. Přichází Vašek; s ním náhodou se setká Mařenka, které napadne ztropiti si z přihlouplého a koktavého ženicha veselý žert. Když jí potvrdil, že jest Vašek, jemuž maminka uložila, aby se oženil, čtveračka mu vypravuje, že nabízená mu Mařenka má již jiného, a dostane-li za muže Vaška, bude jej týrati a šiditi, až ho do hrobu připraví. Vašek se toho děsí, a když mu neznámá krasavice namluvila, že by ho sama milovala a vzala si za muže, přísahá, že se Mařenky odříká. Zatím Kecal vyhledal již Jeníka a přivádí ho do hospody, aby s ním rozumně o celé věci pohovořil. Slibuje mu, že opatří mu jinou nevěstu, odstoupí-li od Mařenky, a vyplatí mu nadto hotově sto, dvě stě, ba tři sta zlatých. Jeník dlouho odpírá, ale rázem se rozhodne učiniti Kecalovi po vůli, když zví, že dohazovač kupuje nevěstu pro syna Tobiáše Míchy. Vždyť sám jest také synem téhož otce, jen že zde nikdo o tom nemá tušení. Svoluje tedy k prodeji své nevěsty za tři sta – ale výhradně jenom pro syna Tobiáše Míchy. Ve smlouvě musí být též dodatek, že jakmile Mařenka a Míchův syn ruce si podají a v sňatek svolí, Mícha ustane od naléhání na Mařenčina otce stran starého dluhu, a oba budou zcela vyrovnáni. Jeník zůstav sám, opěvuje věrnou lásku: za tisíce by neodstoupil od milované Mařenky, již na celém světě není rovné. Ale chlubného Kecala takto náležitě vytrestá. Když pak dohazovač přivolal četné svědky, v jichž přítomnosti smlouvu sepíše, Jeník podepisuje jménem Jeník Horák – za všeobecného udivení a rozhořčení – vždyť za tři sta prodal svou milou!

Jednání III.

Na návsi jest velmi hlučno. Principál prochází se se svou společností komediantů vesnicí, ohlašuje slavnému publiku, že bude znamenitá komedie. Vašek octnuv se v popředí zevlujícího lidu, zabavil se zatím v rozhovoru s hezkou Esmeraldou, jež ho přemluví, aby hrál komedii s nimi. Neboť principála stihla nehoda: Franta, představující obyčejně medvěda, se opil a sotva na nohou stojí. Tu úlohu na sebe vezme Vašek, jenž jest stejného vzrůstu jako bývalý představitel šelmy a kterému kůže medvědí – dle ubezpečení Esmeraldina – výborně bude slušeti. Po odchodu komediantů přichází Kecal s rodiči Vaškovými, aby přiměli Vaška k podepsání smlouvy svatební. On však nechce tak učiniti obávaje se, že by ho Mařenka otrávila. Dověděl se toho od hezké dívčiny, která sama lásku mu vyznala. Spatřiv Mařenku, poznává ji a jest ochoten si ji vzíti. Všichni domlouvají nyní Mařence, nejvýš sklíčené domnělou nevěrou Jeníkovou, nechávajíce jí chvíli na rozmyšlenou. Když ji zůstaví sobě samé, přiběhne Jeník, aby jí vše vysvětlil: než roztrpčená dívka nechce od něho slyšeti ani slovíčka na omluvu, a když příbuzní se vracejí, aby zvěděli, jak se Mařenka rozmyslila, oznamuje, že rodičům učiní po vůli. Ale v tomto okamžiku předstupuje Jeník, ve kterém Mícha i žena jeho poznávají svého staršího syna. Teď teprve Mařenka chápe, že jím Jeník nezradil, prodav ji „synu Tobiáše Míchy“. Kecal při vší chytrosti své prohloupil jako nikdy před tím, dav se napáliti Jeníkem, jemuž rodiče dávají svolení, aby s Mařenku vzal, zvláště když přihlouplý Vašek v přestrojení za medvěda utekl komediantům: měl tancovat, však svalil se, a když Indián ho přetáhl holí, splašil se a vyděsil celou obec. Takový zpozdilec se ovšem za ženicha pro Mařenku nehodí. – Tak podařila se dobrá věc, a zvítězila věrná láska.