Antologie z oper/Na večer Bílé soboty
| Antologie z oper | ||
| Antonín Vojtěch Horák | Na večer Bílé soboty | Vojtěch Hřímalý |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Na večer Bílé soboty |
| Autor: | Alois Tvrdek |
| Zdroj: | Antologie z oper, díl 1., str. 91 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1922 |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Na večer Bílé soboty |
|
Antonín Vojtěch Horák: Na večer Bílé soboty
editovatOpera o jednom jednání. Slova napsal Ad. Wenig.
Osoby
editovat- Učitel Brázda … bar.
- Správce Soukup … b.
- Učitelův Jan … t.
- Správcova Márinka … s.
Scéna: Kůr vesnického kostela. — První provozování v Národním divadle 21. IX. 1898
Obsah
editovatNa vsi slaví se vzkříšení. Kněz za oponou pěje: »Vstalť jest této chvíle ctný Vykupitel« — zvony hlaholí, a lid s průvodem varhan zpívá chorál velikonoční. Zpěváci a hudebníci na kůru provozují figurální »Te Deum!«, při němž hudebník, troubící bombardon, chybuje; to mu po skončené slavnosti vytýká učitel a regenschori Brázda. Ale konečná fuga vše napravila. Mezitím co hudebníci a zpěváci se rozcházejí, učitelův syn Jan se domluvil se správcovou dceruškou Márinkou o večerním dostaveníčku. Správce s učitelem osamotněli. Té příležitosti používá Brázda a prosí Soukupa, aby nebránil lásce obou mladých lidí a dal svolení k jejich sňatku. Než popuzený tím Soukup odpírá řka, že slíbil svou dcerku lékařovi z města. Žádá však učitele, aby mu pro dnešek půjčil klíč od kůru a svěřuje se podivujícímu se Brázdoví se svým tajemstvím. Býval nejlepším přítelem bratra učitelova, faráře Brázdy. V důvěrné chvíli přátelé si slíbili, že ten, jenž dříve zemře, přijde druhému povědět o životě posmrtném. Farář zemřel, a správce očekává nyní, že v smluvenou chvíli — po vzkříšení na Bílou sobotu — zemřelý přijde na kůr, aby dostál svému slovu. Při této zprávě vznikne v hlavě učitelově záměr, aby podvodem synovi získal ruku správcovy Márinky. Jsa nebožtíku bratrovi velmi podoben, předejde v šatech zesnulého faráře Soukupa na kůr a zjeví se pak správcovi v měsíční záři, pronášeje prosbu, aby správce spojení Márinčinu s Janem nebránil. Správce má učitele za zemřelého přítele a chce jeho žádost splniti. Když však Brázda sestupuje se schodů, spadne a zůstane ležeti mrtev. Správce poznává, že se Brázda odhodlal k oklamání jeho jen z otcovské lásky, ve prospěch obou dětí, které rovněž na kůru celému výjevu byly přítomny, a jsa hluboce rozrušen smrtí učitelovou, dává vytoužené svolení ke sňatku.