Antologie z oper/Náměsíčná
| Antologie z oper | ||
| Vincenzo Bellini | Náměsíčná | Norma |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Náměsíčná (La Sonnambula) |
| Autor: | Alois Tvrdek |
| Zdroj: | Antologie z oper, díl 2., str. 23–24 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1922 |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Alois Tvrdek |
|
Vincenzo Bellini: Náměsíčná (La Sonnambula)
Opera o 3 jednáních. Text napsal F. Romani.
Osoby:
editovat- Hrabě Rudolf… baryton.
- Elvin, statkář… tenor.
- Alexis, rolník… bas.
- Terezka, mlynářka… soprán.
- Amina, sirotek… soprán
- Líza, hostinská… alt.
Děj se koná ve švýcarské vsi v 19. století. – První provozování v Miláně v Teatro Carcano, 6. III. 1831.
Jednání I.
editovatŠvýcarská vesnice. – Krásná Amina, přijatá od mlynářky Terezy za vlastní, má slaviti sňatek s bohatým statkářem Elvinem. Celá ves blahopřeje spanilé nevěstě; pouze hostinská Líza nepřeje jí toho štěstí, ježto sama majíc zálusk na Elvina, odmítla rolníka Alexisa, vážně o ni se ucházejícího. Amina vroucně děkuje venkovanům, jmenovitě pečlivé druhé matce své Tereze. Elvin odevzdává právě své milence snubní prsten, když se blíží neznámý cizinec. Jest to hrabě Rudolf, majitel panství, jenž v dětském věku uprchl z domova a nyní se vrací zcela neznám. Spatřiv Aminu, obdivuje se její kráse. Poté zvěstuje venkovanům, že zámecký pán, Rudolf, ještě žije; navzájem se dovídá, že na zámku za měsíčných nocí straší, čemuž nechce přes ujišťování všech uvěřiti. – Dvoření mladého cizince a obdiv Amině prokazovaný vzbuzuje žárlivost Elvinovu.
Jednání II.
editovatRudolfova ložnice. – Líza jediná poznala v cizincovi mladičkého hraběte, s nímž nyní laškuje. Náhle vstupuje oknem do místnosti Amina ve stavu náměsíčném, hledajíc se svíčkou v ruce Elvina. Líza se schová, nechávajíc v Rudolfově ložnici svůj kapesník, o čemž ovšem nemá tušení. Rudolf, pochopuje ihned chorobu dívčinu, opouští diskrétně pokoj, načež náměsíčná ulehne na jeho postel. Mstivá Líza, používajíc této příležitosti vhodné ku překažení sňatku Aminina, přivede venkovany i Elvina, zdrceného domnělou nevěrou nevěstinou. Nevěře ujišťování jejímu ani Rudolfovu, Elvia strhne zuřivě s ruky své nevěstě snubní prsten a zahrnuje pak svou přízní Lízu, jíž slibuje manželství.
Jednání III.
editovatMlýn Terezin. – Elvin zanevřev na Aminu, chce se zasnoubiti s Lízou, jež bývalému nápadníku svému dala úplně výhost. Ještě jednou před celou vsí dosvědčuje Rudolf nevinu Amininu, leč nikdo nechce věřiti jeho ujišťování, že jsou lidé náměsíční. V rozhodné chvíli Tereza přináší Lízin kapesník, nalezený v ložnici hraběte Rudolfa a svědčící o vině licoměrné, mstivé ženy. Elvin neví, komu má věřiti. Náhle spatří Aminu, vystupující opět ve stavu náměsíčném oknem a kráčející pak přes mlýnskou lávku. Zoufalá dívka volá po milencovi jenž se teprve nyní se všemi ostatními přesvědčí o její nevině. Cítě krutost svého jednání, nastrčí jí na prst opět prsten, dříve jí urvaný, a prosí za odpuštění. Náměsíčná, probudivši se z chorobného spánku, tone nyní v blahu, jehož nezkazí již zloba zahanbené sokyně.