Antologie z oper/Milkování

Antologie z oper
František Neumann	Milkování	Ekvinokce

Údaje o textu
Titulek:	Milkování
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 1., str. 144-145 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70

František Neumann: Milkování

Libreto dle stejnojmenné činohry napsal A. Schnitzler. Přeložil Jar. Pulda.

Osoby

Jan Wering, člen orchestru divadla josefinského ve Vídni… b. Kristyna, jeho dcera… s. Mařka Schlagrová, modistka… s. Kateřina Bindrová, žena punčochářova… a. Theodor Kaiser… bar., Fricek Lobheimer… t., mladí lidé. Pán. — První provozování 14. XI. 1911 v Národním divadle.

Obsah

Jednání I. Pokoj Frickův. — Na návštěvu k příteli přichází Theodor a odevzdává Frickovi dopisy, došlé pro něho, mezi nimiž jest také list, v němž otec syna zve na návštěvu na venkovský statek. Theodor jest tomu rád, protože se přítel na čas vymaní z pout vdané paní, s níž udržuje nedovolené styky. Hrozí mu z nich nebezpečenství, ježto by se manžel oné dámy nedal klamati beztrestně. Aby Fricka vyrval jejímu vlivu, pozval dnes k němu jak svou milenku, lehkomyslnou Mici, tak její přítelkyni, roztomilou a ušlechtilou Kristinu, dceru člena divadelního orchestru Weisinga, s níž se Fricek již několikráte mile pobavil. Mici přichází první přinášejíc s sebou vše, čeho k dobrému pobesedování jest třeba. Líbí se jí uspořádání bytu Frickova; prohlížejíc jeho album poznává, že mladík jest záložním důstojníkem, a vytýká mu, že včera zanedbal v divadle Kristu, sedě v loži za kterousi dámou v černých šatech, patrně mu velmi blízkou. Vchází Krista, která doprovodila otce do divadla, a upřímně vyznává Frickovi velikou lásku svou od chvíle, kdy s ním šla po prvé na procházku hájem. Mici zatím připravila na stole večeři, a Fricek zpívá s průvodem klavíru milostnou píseň. Mladí lidé pak s chutí pojídají, popíjejí, řeční, přiťukují si na bratrství, načež i Fricek hraje na piano pochod, při němž Theodor s Mici tančí. Vtom zazní v předsíni zvonek, jehož zvuku Fricek se velice ulekne. Na radu Theodorovu nechce nejprve otevříti, když však se zvoní znova a přítomnost mladých lidi zapříti se nedá, Fricek posílá ostatní do sousedního pokoje a přijímá pak nezvanou návštěvu — manžela oné dámy, s níž udržuje poměr. Ten s opovržením hodí na stůl balíček milostných dopisů, zaslaných Frickem jeho manželce, a žádá navzájem vrácení listů své choti, psaných Frickovi. Mladík učiní konec trapné scéně, projevuje ochotu podstoupiti s chotěm souboj. Po odchodu návštěvníkově svěřuje Theodorovi své tajemství a prosí ho, by ničeho neřekl dívkám, vracejícím se ze sousední místnosti. Mici znova si zatančí s Theodorem a usíná, a Krista opět vyznává velikou čistou lásku svou Frickovi, který jsa nucen napsati před soubojem několik dopisů, utěšuje odcházející dostaveníčkem zítra večer. Celá hrůza budoucnosti dolehla naň, když osaměl.

Jednání II. Pokoj Kristin. — Krista se chystá odejíti ke smluvené schůzce, když přichází sousedka Bindrová pozvat ji na vycházku do Prátru, které se zúčastní též Bindrův bratranec, mladý muž v zajištěném postavení, o Kristu se zajímající. Protože dívka odmítá, sousedka jízlivě jí radí, aby si nedávala dostaveníčka tak blízko svého domu, ježto se tím její poměr stává všeobecně známým. Otec vracející se z procházky přináší milované dceři snítku bezu a přijímá její omluvu, proč ho nedoprovází, ježto prý má schůzku s Mici. Weiring chválí sousedce svou dceru, zcela mu oddanou, a podivuje se, když po chvíli přichází Mici, po ní pak Krista, nějak pobledlá a vzrušená. Krista zoufale si stěžuje přítelkyni, že Fricek se nedostavil ke schůzce, když vtom milenec přichází sám. Omlouvá se, obdivuje se útulné úpravě pokojíku, a když naň milující dívka doléhá otázkami, opouští ji spolu s Theodorem, který přišel za ním s výmluvou, že musí odejíti k rodičům.

Jednání III. Pokoj Kristin. — Dvoudenní nepřítomnost Frickova znepokojila a roztesklivěla Kristu, kterou lehkomyslná družka utěšuje ubezpečováním, že se mladí páni asi vůbec již nevrátí ke svým milenkám. Krista vysílá Mici na výzvědy a vítá pak otce, prozrazujícího bezděčně svým těšením, že se událo něco velmi vážného. Vtom vstupuje jako posel přítelovy smrti černě oděný Theodor a zvěstuje, že přítel padl v souboji, který měl s manželem dřívější milenky. Zoufající dívku těší ubezpečováním, že i Fricek upřímně ji miloval, nemohl však přerušiti poměr, příliš důvěrný. Zvěděvši, že nespatří již ani mrtvoly miláčka, již pohřbeného, vytrhne se přátelům i otci, aby pozbyvši milence vyhledala dobrovolnou smrt.