Antologie z oper/Marta aneb trh v Richmondu
Antologie z oper | ||
Alessandro Stradella | Marta aneb trh v Richmondu | Franchetti Alberto |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Martha aneb Trh v Richmondu |
Autor: | Alois Tvrdek |
Zdroj: | Antologie z oper, díl 2., str. 64-66 Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1922 |
Licence: | PD old 70 |
Související články ve Wikipedii: Martha aneb Trh v Richmondu |
Martha aneb Trh v Richmondu Zpěvohra o 4 jednáních od F. Flotowa. Text V. Friedricha přeložil Ferd. Čenský.
Osoby:
editovat- Lady Harrieta Durhamová, dvorní dáma královnina...soprán
- Nancy, její důvěrnice...mezzosoprán
- Lord Tristan Miklefort, její strýc...bas
- Lyonel...tenor
- Plumket, bohatý nájemce dvora...baryton
- Notář richmondský...bas
Děj se koná dílem na zámku lady Durhamovy, dílem v Richmondu a okolí na počátku 18. století. - První provozování roku 1847 ve Vídni.
Jednání I.
editovatPokoj v zámku lady Durhamové. - Dvorní dáma královnina, Harrieta Durhamová, jsouc unavena životem a ruchem dvorským a všelikými pozornostmi titěrného strýce svého Tristana, do ní zamilovaného, touží po lásce opravdové, veliké. Marně snaží se ji přivésti na jiné myšlenky upřímná družka její veselá Nancy. Její nevrlostí trpí nejvíce nebohý Tristan, týraný různými rozmary jejími. V tom zazní pod okny zámeckými veselé zpěvy venkovských dívek, ubírajících se na trh do Richmondu, aby se tam pronajaly do služeb. Rázem lady a Nancy se rozhodnou, že v přestrojení za selské dívky navštíví trh, aby se poněkud pobavily ruchem tam panujícím. Volky nevolky musí i lord Mikleford, jinak k lidu se nesnižující, obléci selské šaty a dámy doprovodí.
Proměna.
editovatTrh v Richmondu. - Pestrá směsice venkovanův a služebnách dívek. Bohatý statkář Plumket a jeho druh Lyonel dostavili se též, aby najali některé děvče služebné. Lyonel, jehož se Plumketův otec v mládí ujal, neví ničeho o svém původu. Otec mu zemřel v Richmondu jako zcela neznámý vypovězenec, zanechav synovi jediný odkaz: drahocený prsten, jejž má ukázati královně, dolehne-li naň svrchované neštěstí. - Vzpomínky věnované záhadné minulosti přeruší richmonsdký notář, prohlašující trh za zahájený: dle zákona daného královnou Annou každá dívka, která se dá do služby, musí v ní setrvati nejméně rok. několik nájemců nalézá rychle nové děvečky, vypočítávající své dovednosti; pouze Plumket a Lyonel dosud se nerozhodli. Vtom přichází v selském kroji lady a Nancy a dávají se v nepřítomnosti lorda, jenž se dostavuje příliš pozdě, aby odvážný žert překazil, najmouti do službyobou mladých mužů, přijímajíce od nich závdavek. Lady dala si jméno Marta, Nancy se nazvala Julií. Žert dopadl však zcela vážně: přijavši závdavek, uvázaly se ve službu na celý rok oběma nájemcům, jichž po rozhodnutí notářově musí následovati.
Jednání II.
editovatSvětnice v Plumketově dvoře. - Nájemci poučují švarné služky, nezvyklé pracím v selské domácnosti, jak si vésti zejména při předení lnu. Jest to skutečně rozmarná scéna, když oba mládenci, nemohoucí s dívkami nechápavými ničeho svésti, sami zasedají ke kolovratům a předou. Dovedli by s nimi zajisté zatočiti, jak se patří, kdyby jim spanilé dívky nebyly učarovaly; zvláště Lyonel zamiluje se z celé duše do své Marty, když mu vroucně zapěla národní píseň o osamělé růži. Lady, ačkoliv rovněž nezůstává chladna k upřímným projevům snivého mladíka, pamatujíc na svůj stav, odmítá jeho lásku. Podobně i Plumket pochodil s Nancy, pozdě podobně jako lady želící své lehkomyslnosti, která jejich ctnost přivedla do takového nebezpečenství. Na štěstí jsou oba mladí muži hodní a ubírají se na lože, přejíce svým služkám dobré noci. Po jejich odchodu Marta s Julií pomýšlejí na útěk a uskuteční jej s pomocé lorda Mikleforta, objevivšího se v pravý čas jako anděl spásy. Představme si nemilé překvapení obou zamilovaných nájemců, když druhého dne postřehnou, že jim jejich holubičky uletěly a nevrátily se již navzdor odměnám slíbeným těm, kdož by je přivedli zpět!
Jednání III.
editovatHospoda v lese. - Plumket opěvá pěnící pivečko, slavě jeho blahonosné účinky, když vtom zahlaholí lovecké rohy zvěstující, že se královna s družinou vydali na lov. Nancy, oddálivši se od lovecké družiny, slaví ušlechtilé radosti, jichž skýtá lov; o samotě setkává se s Plumketem, jenž si na ni dělá dosud nároky. Nemohouc se ho jinak zbýti, přivolává svou družinu, která Plumketa zahání. - Lyonel zádumčivě vzpomíná ztracené lásky své a opakuje si píseň o poslední růži, jež ho tak okouzlila. Vzdychaje po zrádné Martě mizí v lesní houštině. Též lady Durhamová nemůže zapomenouti mladého snílka; proto zbavivši se průvodu Tristanova, přiznává se sama sobě, že Lyonela miluje. Když však jest překvapena Lyonelem, jenž se v nevýslovné radosti ze shledání vrhá jí k nohám, nechce se k němu znáti a volá na pomoc Tristana a loveckou družinu. Neupřímností rozvášněný mladík prozrazuje před tváří celé družiny šalebnou hru obou dam. Lord Tristan prohlašuje jej za šíleného a káže ho odvléci do vězení pro urážku, vmetenou ve tvář vznešené lady, která marně prosí o milost pro něho. Trpce vytýká Lyonel dívce milované, co na něm spáchala, a jsa odváděn odevzdává Plumketovi odkaz otcův - prsten, aby s ním spěl ke královně.
Jednání IV.
editovatSvětnice v Plumketově dvoře. - Dle prstenu odevzdaného královně Lyonel byl uznán za syna nevinně vypovězeného lorda Derbyho. Lady litujíc, že takový žal způsobila milujícímu ji mladému mužovi, přichází nyní do dvorce, aby ho odprosila a potěšivši ho zprávou o uznání neviny otcovy a povýšení jeho sama do stavu šlechtického, nabídla mu sama srdce i ruku. Než tentokrát jest to opět těžce uražený Lyonel, jenž nabídky nepřijímá a hrdě odbývá tu, jež se - dle jehjo mínění - uchází o jeho lásku pouze proto, že se jí stavem nyní vyrovnává. Hluboce zarnmoucená lady odchází kojíc se pouze nadějí, že snad vhodnou lstí smíří uraženého miláčka. V té hodlají jí býti nápomocnými Plumket a Nancy, kteří se dohodli daleko snáze a slíbili si manželství, až jen vyléčí nebohého Lyonela.
Proměna.
editovatLíčený trh v Richmondu. - Lady a Nancy, opět za selky přestrojené, setkávají se s Lyonelem a Plumketem. Harrieta tentokrát sama nabízí své služby Lyonelovi, k vůli němuž chce se vzdáti lesku i bohatství, věčně jej milujíc. Takové oddané lásce nedovede ani on odolati a poddává se posléze slastem vytoužené lásky, podobně jako Nancy a Plumket, jenž jako závdavek od své vyvolené, mající ho trvale životem provázeti, dostává žertem - políček. - Plesající lid venkovský blahopřeje šťastným snoubencům.