Antologie z oper/Maškarní ples

Antologie z oper Alois Tvrdek
La Traviata	Maškarní ples	Aïda

Giuseppe Verdi: Maškarní ples.

Údaje o textu
Titulek:	Maškarní ples
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 2., str. 238-240 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Maškarní ples
page=1

Opera o 5 jednáních. Text A. Sommy a Fr. Piavea nově přeložil O. Smrčka.

Osoby:

Richard hrabě z Warwichu, guvernér bostonský ...tenor.
Renat, jeho tajemník ...baryton.
Amalie, choť Renatova ...soprán.
Ulrika, věštkyně ... mezzosoprán.
Oskar, páže ...soprán.
Silvan, námořník ...baryton.
Samuel ...bar. Tom ...bas. -důstojníci, nepřátelé guvernérovi.
Soudce ...bas.
Sloužící Amaliin ...baryton.

- Místo děje: Boston a jeho okolí. Čas: Konec XVII. stol. - První provozování 17. II. 1859 v Římě.

Jednání I.

Přijímací síň v domě guvernérově. - Důstojníci i občané čekající slyšení u guvernéra projevují svou oddanost, kdežto Samuel, Tom a jejich přívrženci dávají najevo nenávist. Richard přivítav všecky, slibuje spravedlivě vyříditi podávané mu žádosti a přijav pak z rukou věrně mu oddaného Oskara seznam hostí, zvaných na ples jím chystaný, zkoumá, je-li mezi nimi též Amalie, choť jeho tajemníka a přítele Renata. Spatřiv její jméno v seznamu, těší se, že se s ní opět shledá a uslyší zníti z úst jejích sladkou hudbu slov. Miluje totiž potají krásnou Amalii, jež stejně lne k němu, ale snaží se svou lásku potlačiti. Po odchodu návštěvníků oznamuje Renat guvernerovi, že přišel na stopu spiknutí proti Richardovi a zná vůdce. Richard nedovoluje mu označiti je jménem, aby nebyl nucen prolévati jejich krev. Spoléhá úplně na lásku svých poddaných a přízeň nebe. Poté vrchní soudce žaluje na věštkyni Ulriku, u níž se scházívá pestrá směs všech různých stavů, aby si dala od ní hádati budoucnost; i žádá, aby byla vyhoštěna ze země. Oskar se jí ujímá potvrzuje, že věští vždy pravdu, pročež Richard nechce ji odsouditi, dokud by jí nevyslyšel, a prohlašuje, že se sám v přestrojení přesvědčí o hadačském umění věštkyně ještě dnes večer. Vyzývaje pak důstojníky a šlechtice k účastenství odchází, kdežto spiklenci se těší, že se snad navečer naskytne vhodná příležitost zahubiti guvernéra.

Jednání II.

Obydlí věštkyně. - Ulrika provozuje v přítomnosti shromážděného lidu své čáry. Blíží se v přestrojení za plavce i Richard, jejž věštkyně poznává; v jeho přítomnosti prorokuje námořníku Silvanovi, že za dlouhé služby čeká ho co nejdříve povýšení i odměna peněžitá. Richard činí věštecká slova ihned skutečností, vstrčiv nepozorovaně Silvanovi do kapsy svitek peněz s potvrzením, že jej povýšil na důstojníka. Když blažený Silvan odkvapil sloužící ohlašuje Ulrice příchod nějaké dámy, která si přeje mluviti s věštkyní docela o samotě. Ulrika odesílá své návštěvníky. Pouze Richard, skryv se za záclonou, vyslechne zpověď vzácného hosta - Amalie - přiznávající se, že miluje potají bostonského vládce; potom prosí věštkyně o prostředek na potlačení nedovolené lásky té. Ulrika chce ji vyléčiti tajemnou mocí kouzelného léku vyrobeného z květin, rostoucích na popravišti, jichž Renatova manželka vlastní rukou o půlnoci musí natrhati. Amalie se sice děsí hrozného místa toho, odhodlává se však nicméně těžkou úlohu vykonati, aby svému manželu věrnost zachovala a sama získala klid duše. Richard uslyšev vše, umiňuje si, že se o půlnoci tamtéž dostaví, aby milované byl strážcem. Po odchodu Amaliině dává si sám hádati a dovídá se, že bude zavražděn tím, kdo první ještě dnes ruku mu stiskne. Téže chvíle vstupuje Renat, aby znova varoval svého pána před úklady, a přátelsky tiskne Richardovi nabízenou ruku. Richard dav se poznati, udílí milost věštkyni, a slaven jest pak oddaným lidem.

Jednání III.

Místo u popraviště. Půlnoc. - Amalie, poslušna jsouc rady věštkyně, přišla na hrozné to místo, aby získala prostředek proti neblahé vášni své. Zděsí se náhle se objevivšího Richarda, vyznávajícího jí nezkrotnou lásku svou. Marně připomínajíc mu povinnosti, které ho poutají k oddanému příteli, ji pak k laskavému manželovi, dává se překonati posléze jeho vášní a přiznává se, že i ona jej miluje. Vtom oba spatří blížiti se muže, v němž poznávají Renata, přicházejícího varovat guvernéra před spiklenci, kteří až sem Richarda pronásledují, aby ho v objetí neznámé krásky skolili. Renát nemající tušení o milostném poměru své manželky nepoznává, ježto jest zahalena závojem. Dlouho zpěčuje se guvernér zanechati samotnou bytost milovanou, důrazně naň naléhající, aby uprchl, dokud, čas; učiní tak posléze zavázav Renatu přísahou, že dámu dovede k městu v závoji, ušetří jí pohledův i slov, a od brány dá se hned opačným směrem. Nato prchá vyčítaje si, že přátelství Renatovo splatil zradou a odhodlává se, že špatný skutek svůj napraví. - Když Renat opouští s neznámou osudné místo, spiklenci jej zaskočí a snaží se vyzkoumati, kdo jest zahalená dáma. Renat jí brání s nebezpečím života. Tu Amalie sama odvrhne závoj a dává se poznati manželovi, jenž nenadálým objevením tím jest zdrcen. Rázem si umiňuje, že se pomstí za zradu na něm spáchanou a zve spiklence, aby se zítra dostavili k němu k vůli důležité úradě. Ženu mlčky doprovází k branám města, chtěje zůstati věren své přísaze.

Jednání IV.

Pracovna Renatova. - Renat chce smýti svou potupu krví své choti, která prosí ho pouze o milost, aby se mohla rozloučiti s milovaným dítětem. Nato hodlá jí vůbec ušetřiti a skoliti domnělého svůdce své manželky, jenž přátelství odměnil zradou. Spiklencům, kteří jsouce poslušni jeho pozvání se dostavili, nabízí své účastenství a káže manželce, aby z urny vlastní rukou vyňala lístek, na němž napsáno jméno toho z přítomných tří mužů, jenž vraždu má provésti. Amalie, bezděky tušíc, oč tu běží, váhá z počátku; než posléze učiní dle rozkazu a vytáhne jméno manželovo. V témž okamžiku vchází Oskar, aby pozval Renata a jeho manželku do maškarního plesu, pořádaného guvernérem. Spiklencům přichází pozvání to vhod; umluvivše se, že budou míti k vůli snazšímu poznání vzájemnému modré šaty s rudou stuhou, odcházejí, kdežto Amalie si umiňuje, že Richarda včas zpraví o chystaném nebezpečí.

Jednání V.

Komnata guvernérova. - Vpozadí taneční sál - Richard jsa šťasten, že Amalie vyvázla z nebezpečenství a nemaje tušení, co se vše přihodilo od posledního setkání s ní, rozhodl se, že odešle Renata s manželkou do Anglie, aby tak byl zbaven trýzně patřiti na milovanou ženu, jež se nikdy nemůže státi jeho, a zachránil její čest. Právě dostal též lístek od neznámé dámy varující ho, aby nechodil na ples, kde se mu strojí úklady. Nedbaje ho a touže naposled spatřiti Amalii, vstupuje v plesový sál. - Tam zatím dostavili se již spiklenci, jimž Oskar v domnění, že tím prospěje svému pánovi, oznámil, že poznají guvernéra po černém plášti s růžovou páskou na prsou. Amalie přiblíživši se k Richardovi dává se mu poznati a pobízí jej k rychlému odchodu. Guvernér jí oznamuje, že dnes ji vidí naposled, a dává jí poslední s Bohem. Ta slova zaslechl i Renat, jenž v tom okamžiku vrazí Richardovi dýku do prsou. Umírající guvernér dokazuje Renatovi nevinu jeho manželky i poctivý úmysl svůj a umírá odpouštěje svému vrahovi, pozdě želícímu hrozného činu.

Námětem libreta bylo původně zavraždění švédského krále Gustava III. v roce 1792. Tento námět ale cenzura nedovolila a proto byl děj přenesen do amerického Bostonu.