Antologie z oper/JUDr. Emanuel Maršík
| Antologie z oper | ||
| Veselé námluvy | JUDr. Emanuel Maršík | Černý leknín |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | JUDr. Emanuel Maršík |
| Autor: | Alois Tvrdek |
| Zdroj: | Antologie z oper, díl 1., str. 126 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1922 |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Emanuel Maršík |
|
nar. 24. XII. 1875 ve Spál. Poříčí jako syn říd. učitele. Prvního vzdělání hudebního nabyl u svého otce, výborného hudebníka. Jako studující gymnasia v Plzni jal se obírati studiemi hudebními, maje učitelem známého skladatele H. Pallu. Již tehdy napsal několik skladeb pro klavír a řadu písní a sborů. Hudbou obíral se i za studií právnických v Praze. Absolvovav práva, věnoval se službě justiční a nastoupil jako nadporučík auditor službu v Budapešti, kde r. 1907 absolvoval s vyznamenáním komposiční oddělení slavného kontrapunktisty, profesora H. Koesslera, na zemské akademii hudební. V posledním roce studií napsal Symfonii d moll, kterou provedla budapešt. filharmonie. R. 1908 byl přeložen do Josefova, kde mimo některé skladby menší složil „Utonulou“, symfonickou báseň, provedenou r. 1910 Českou filharmonií. R. 1912 byl přeložen do Vídně, r. 1914 do Oseku v Jihoslavii; po vypuknutí války stal se přednostou div. soudu v Záhřebě a setrval tam až do konce. Po převratu byl jmenován přednostou vojenského právního odboru Národní rady vlády SHS. Zorganinovav justiční službu v Jugoslavii, byl na svou žádost přidělen r. 1919 politické službě na Slovensku jako hlavní služný a r. 1920 jako náměstek župana v Bratislavě, kdež jest zároveň úřadujícím místopředsedou družstva Nár. divadla slovenského.
„Černý leknín“, jehož premiera byla na Slov. Nár. divadle v Bratislavě 19. II. 1921 jest Maršíkovou operní prvotinou. Připravuje jako další dílo operu komickou.
Dr. Maršík jest stoupencem nejmodernějších směrů hudebních. V kritikách „Černého leknínu“ chválí se melodičnost jeho hudby, vášnivě prodchnuté, kde se líčí náruživosti, šťastné hudební vyjadřování partií lyrických, modernost v harmonii a barvitost koloritu instrumentálního. Dramatickou účinnost zvyšují výrazné motivy, směle instrumentované.