Annales Bawarici et Austriaci breves

Údaje o textu
Titulek:	Annales Bawarici et Austriaci breves
Autor:	neznámý, Oswald Holder-Egger (ed.)
Zdroj:	Monumenta Germaniae Historica SS XXX,I, s. 3-4 Online
Licence:	PD old 100
Překlad:	Petr Losert
Licence překlad:	CC BY-SA 3.0

Od vtělení páně MCLVI vévodství české bylo učiněno královstvím a markrabství rakouské vévodstvím.
MCLXXX. Bavorský vévoda Ota^{[red 1]} byl ustanoven skrze císaře Fridricha^{[red 2]} a markrabství štýrské bylo učiněno vévodstvím.
MCLXXXIIII. Synové císaře král Jindřich^{[red 3]}, vévoda švábský Konrád^{[red 4]} a Ota^{[red 5]} a rytíři byli v Mohuči.
MCLXXXVIII. Císař Fridrich do Jeruzaléma jít chtěl.
MCXCIII. Král anglický Richard^{[red 6]} byl zajat rakouským vévodou Leopoldem^{[red 7]} a po tomto roce VI Obernberg byl postaven.
MCCIIII. Landshut byl postaven.
MCCXXVIII. Vévoda Ota^{[red 8]} válčil u Schwabingu.
MCCXXVIIII. Narodil se Ludvík^{[red 9]}, falckrabě rýnský a vévoda bavorský.
MCCXXX. Zemřel rakouský vévoda Leopold.^{[red 10]}
MCCXXXI. Vévoda Ludvík^{[red 11]} byl zavražděn.
MCCXXXII. Římský král Konrád se pokusil vyplenit Bavorsko.
MCCXXXV. Vévoda Jindřich^{[red 12]} se narodil.
MCCXXXVI. Svatá Alžběta byla přemístěna. Král Jindřich^{[red 13]} byl vypovězen do exilu.
MCCXLI. Nastalo zatmění slunce v den blahoslaveného papeže Marka^{[red 14]} a Tataři poničili Uhry.
MCCXLVI. Rakouský vévoda Fridrich^{[red 15]} byl zabit.
MCCLI. Král Konrád^{[red 16]} nesnáze vytrpěl v Řezně.
MCCLIII. Vévoda Ota^{[red 8]} zemřel, který před tímtéž rokem válčil se svými syny, a třetího roku v Řezně si rozdělili dědictví.
MCCLVII. Král český^{[red 17]} byl zahnán u Mühldorfu.
MCCLX. Flagelanti povstali.
MCCLXI. Vévoda Ota^{[red 18]} se narodil na pannu Scholastiku.
MCCLXVI. Král Otakar^{[red 17]} dobyl Regenstauf.
MCCLXVIII. Králík Konrád^{[red 19]} byl zabit v Apulii.
MCCLXVIIII. Ludvík^{[red 20]}, syn vévody Jindřicha,^{[red 12]} se narodil na Diviše.
MCCLXXI. Narodil se Štěpán; a téhož roku Alžběta, matka řečeného, dcera Bély, královna Uherska zemřela; jeho otec Štěpán Uherský zemřel následujícího roku.
MCCLXXXX. Na den svatého Blažeje nejslavnější kníže Jindřich, falckrabě rýnský, vévoda bavorský, k Bohu navrátil duši a zemi tělo.
MCCLXXVI. Král Rudolf vtáhl do Rakous.
MCCLXXVIIII. Český král Otakar^{[red 17]} byl zabit králem Rudolfem.
MCXC. Císař Fridrich zemřel; tohoto nahradil Jindřich, jeho syn. Ten podrobil Apulii císařství.
MCXCIII. Rakouský vévoda Leopold zemřel; po kterém nastoupil syn jeho Fridrich.
MCCVIII. Král Filip od falckraběte v Bamberku lstí zabit.
MCCVIIII. Král Ota byl pomazán na císaře.
MCCX. Tentýž Ota od pána papeže je exkomunikován, království zbaven, a Fridrich, syn Jindřichův, na krále radou knížat zvolen.
MCCXI. Toho roku měsíc obrácen byl v krev v noci svaté Cecílie.
MCCXIII. Uherská královna, dcera meránského vévody, byla jistými hrabaty zavražděna.
MCCXVIII. Císař Ota zemřel.
MCCXX. Král Fridrich na císaře byl pomazán.
MCCXXVII. Dcera vévody Leopolda pomazána byla na královnu.
MCCXXX. Vévoda rakouský Leopold, který mezi pánem papežem a císařem mír obnovil, zemřel.
MCCXLVI. Vévoda rakouský Fridrich provedl velké krveprolití na Češích, zajal 144 vojáků, mezi kterými byl rakouský a korutanský vévoda, osm baronů z Míšně a ušlechtilejší čeští župani. Taktéž toho roku 17. kalend červencových uherského krále porazil, zahnal jeho a jeho vojsko a z nich ušlechtilejší zajal, sám bídný život ukončil. Byl totiž pátek.
MCCLI. Moravský markrabě Otakar, syn českého krále, sobě Rakousko silou podrobil.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Ota I., bavorský vévoda (1180–1183).
2. Fridrich I. Barbarossa, římsko-německý král a císař (1152–1190).
3. Jindřich VI., římsko-německý král a císař (1169–1197).
4. Konrád II., švábský vévoda (1191–1196).
5. Ota I., burgundský hrabě (1188–1200).
6. Richard I. Lví srdce, anglický král (1189–1199).
7. Leopold V. Babenberský, rakouský (1177–1194) a štýrský (1192–1194) vévoda.
8. Ota II., bavorský vévoda (1231–1253) a rýnský falckrabě (1227–1253).
9. Ludvík II. Přísný, bavorský (1253–1255) a hornobavroský (1255–1294) vévoda a rýnský falckrabě (1253–1294).
10. Leopold VI. Babenberský, rakouský (1198–1230) a štýrský (1194–1230) vévoda.
11. Ludvík I., bavorský vévoda (1183–1231) a rýnský falckrabě (1214–1228).
12. Jindřich XIII., bavorský (1253–1255) a dolnobavorský (1255–1290) a rýnský falckrabě (1253–1255).
13. Jindřich VII. Štaufský, římsko-německý král (1220–1235).
14. 7. říjen.
15. Fridrich II. Bojovný, rakouský a štýrský vévoda (1230–1246).
16. Konrád IV. Štaufský, římsko-německý král (1237–1254).
17. Přemysl Otakar II., český král (1253–1278).
18. Ota III., uherský král (1305–1308), dolnobavorský vévoda (1290–1312).
19. Konradin Štaufský, sicilský král (1254–1268).
20. Ludvík III., dolnobavorský vévoda (1290–1296).