Anemonky/Ku životu
< Anemonky
| Anemonky | ||
| Povzbuzení | Ku životu | Dvě růže |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ku životu |
| Autor: | Jan Dunovský |
| Zdroj: | Anemonky. Básně omladiny jižních Čech. Vydáno 1871. s. 20. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
O kříž chudý podepřený
na tvém hrobě klečím, máti;
zrak ve slzách potopený,
duch se v říši dálné tratí.
Kolik slzí z očí rmutných
by tu hlínu odplavilo?
Kolik vzdechů z prsou smutných
by tě v život probudilo?
Hlavu kloním — na ramenu
jak bych cítil ruky tknutí,
ohledám se neprodleně,
kdo mne uved’ v procitnutí?
Sám a sám tu mezi kříži,
jako socha mramorová;
květ se kloní pod slz tíží,
nad mnou píseň skřivanova.
Hrůzou jat řku: „Díky, máti!
Neztratím já víru v ctnotu —
hrouda zase v prach se vrátí,
duch je zrozen ku životu!“