A porta inferi/Ballada o fatu vzpoury duše
A porta inferi Viktor Dyk | ||
Praedistinace | Ballada o fatu vzpoury duše |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Ballada o fatu vzpoury duše |
Autor: | Viktor Dyk |
Zdroj: | DYK, Viktor. A porta inferi. Praha: Grosman a Svoboda, 1897. s. 62. Online na Internet Archive |
Licence: | PD old 70 |
A den byl páteční, když obležen byl hrad,
jenž vypínal se věžemi až k nebi.
A den byl páteční, když obležen byl hrad,
kdo útočil naň, do příkopu pad’,
a klesl mrtev s rozraženou lebí.
A na cimbuří žert a bujný smích.
— Ty zdi jsou pevné, železné jsou brány, —
A na cimbuří žert a bujný smích,
a pusté hody v šírých nádvořích,
když útoky jsou všechny udolány.
A den byl páteční, když obležen byl hrad,
a dole vůdci k poradě se kupí.
A den byl páteční, kdy obležen byl hrad.
— Co zápas nevzal, vezme záhy hlad — !
A rozesmály divoké se tlupy…
Teď bledé stíny kráčí po hradbách.
— To vzdálená a neznámá je říše! —
Teď bledé stíny kráčí po hradbách.
Tam v posměch jejich hoduje zlý vrah,
na hradbách reci umírají tiše.