A porta inferi/Šla duše moje
A porta inferi Viktor Dyk | ||
Stín dávné doby | Šla duše moje | Krise |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Šla duše moje |
Autor: | Viktor Dyk |
Zdroj: | DYK, Viktor. A porta inferi. Praha: Grosman a Svoboda, 1897. s. 36. Online na Internet Archive |
Licence: | PD old 70 |
Související články ve Wikipedii: Marie Magdalena, Canossa |
Ta nebesa jak dnes jsou zatažena!
Co prohání se černavých tam chmur!
Šla moje duše, Maří Magdalena,
do Canossy, kde papeže byl dvůr.
Tři noci bosá stála na nádvoří,
co mrazný padal k dálným pláním dech.
Kdy tváře její horkým studem hoří,
sníh na kajícné roucho její leh’!
A kněži přísní v načernalé kápí
se smáli jí, jak zřeli ji tam stát.
A její slzy sníh ten chladný skrápí,
a on je rázem jedním rozehřát.
A nikdo nedí slova rozhřešení
za hříchy její, neřest zašlých dnů,
za nízkost, bláto dávných okamžení,
za nedávné lži, za ničemnost snů!
A nebesa jsou celá zatažena!
Co prohání se černavých tam chmur!
Šla moje duše, Maří Magdalena…
V Canosse klečí, papežův kde dvůr…