Otevřít hlavní menu

Život vojenský, život veselý

Údaje o textu
Titulek: Život vojenský, život veselý
Autor: Vilém Julius Hauner
Zdroj: Národní listy, roč. 77, č. 59, str. 3
Vydáno: 28.02.1937
Licence: PD old 70

Praha 27. února.

Vzpomínali jsme věru na tato slova, když jsme včera byli pozváni, abychom si prohlédli některé vojenské instituce soustředěné v Čížkových kasárnách v Karlíně. Takto je v kasárnách ubytován 5. ženijní pluk, ale vedle toho jsou tam ještě jiné instituce, které nám bylo popřáno shlédnouti.

Především je to vojenská hudební škola o dvou ročnících. Její chovanci jsou vlastně našimi nejmladšími vojáky, poněvadž se přijímají hoši jen od 14 do 16 let. Ale kdybyste viděli, jak tito hoši dělají vojnu! Všude vojenský pořádek, vojenská kázeň a při tom pravá chlapecká radost ze života i z jejich práce. A pracovat musí. Vždyť ve dvou letech musí být vyučeni tak dalece, aby mohli hráti v orchestru. Účel školy je především vychovat mužstvo pro plukovní hudby; arci nadaným a pilným kyne i další kariéra — mohou po absolvování vstoupiti do konservatoře a státi se civilními neb vojenskými umělci z povolání. Velitelem školy je major Uhlíř.

Škola má 259 žáků; každý rok se ze 600 lékařsky uznaných kandidátů přijímá 140.

Dále jsme si v kasárnách prohlédli veliký koupací basén s teplou arci vodou, kde se ti z pionýrů, kteří na podzim nastoupili a neumějí ještě plovat, učí této důležité znalosti ještě dříve, než přijdou na řeku, na níž zpravidla pracují.

Vojenské zátiší, které je podstatnou částí kasáren, je jednak prostředím, v němž se vojín osvěžuje způsobem fysicky i morálně nezávadným (alkoholické nápoje se prodávají jen v omezeném množství, nedovolují se hazardní hry, vojínu se prodávají věci denní potřeby jen s nepatrným výdělkem, stačícím právě jen k udržování kulturních institucí v armádě), jednak doplňuje svou výchovu. K tomu konci jsou v zátiší vedle restaurace též herny (na karty, šachy, kulečník, ping-pong), ale také knihovny a čítárny. Knihovna v Žižkových kasárnách má na př. úctyhodný počet 3523 svazků, knih poučných i zábavných a časopisů. Najdeme tam i veliká díla, jako Ottův slovník naučný, Technický slovník, Československou vlastivědu a j. Mimo to jsou ještě menší knihovničky (po 80 svazcích) ve 4 strážnicích, kde se také mnoho čte; tyto knihy se arci stále vyměňují. Půjčuje se třikráte v týdnu.

V kasárnách se pořádají také kursy. Děje se tak péčí Svazu československého důstojnictva dvakrát týdně, v úterý a v pátek. Jsou to kursy pro zemědělce a řemeslníky, jakož i speciální kursy. Byli jsme přítomni kursu zemědělskému, pořádanému pro mužstvo, jakož i kursu motoristickému, pořádanému pro záložní důstojníky a ty důstojníky aktivní, kteří nemají příležitost naučit se jezdit s motorovými vozidly. Klub, který tento kurs uvedl v činnost, má dnes 546 členů; vycvičil za krátkou dobu svého trváni již 380 řidičů; pořádá též odborné přednášky s filmovým doprovodem; vycvičení řidiči měli i na závodech již krásné úspěchy.

Nakonec jsme zasedli na vyhrazených místech na zábavném večírku vojáků. Takovéto večírky se konají pravidelné a nahrazují vojínům dřívější návštěvy různých více méně ne nezávadných místností.

Výkony byly na pěkné úrovni. Věru dnešní vojáci si nepotřebují stěžovat! Tesklivosť po domově, zmocní-li se přece na čas mladíka vytrženého z jeho obvyklého prostředí, je brzy zahnána nejenom tuhou službou — a tuhá musí býti, má-li se vojín něčemu naučit v poměrně krátké době — nýbrž i výchovou, hrami a zábavou, která poskytne mladé duší oné harmonie, jíž zejména v těchto letech má tak nezbytně potřebí.

Děkujeme panu podplukovníkovi Karlu Teringlovi z MNO., jakož i pp. škpt. Zapletalovi a Sechertovi, kteří nás provázeli, že nám popřáli tak zevrubně nahlédnouti do prostředí, v jakém naši vojíni tráví své poslužební hodiny, prostředí, které plně hoví zásadě: zdravá duše ve zdravém těle.

V. J. Hauner.