Žádost Emila Háchy o rušení zahraničního rozhlasu
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Žádost Emila Háchy o rušení zahraničního rozhlasu |
| Autor: | Emil Hácha |
| Zdroj: | OTÁHALOVÁ, Libuše, ed. a ČERVINKOVÁ, Milada, ed. Dokumenty z historie československé politiky 1939-1943. (II), Spolupráce československé emigrace na západě s domácím odbojem, její vztah k tzv. protektorátní vládě a germanizační politika okupantů. 1. vyd. Praha: Academia, 1966. Dokument 420, s. 569-570. (jen v NK ČR). Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1966 |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Konstantin von Neurath |
|
1940, září 12., Praha. – E. Hácha požádal tzv. říšského protektora K. v. Neuratha při rozmluvě dne 12. září 1940 mj., aby příslušné nacistické úřady učinily opatření, jež by dokonale znemožnila českému obyvatelstvu poslouchat zahraniční rozhlasové relace.
(Náš dopis čís. 495/P-Pres.-39
Dopis říšského protektora XII 2 díl 1350-0, Bfb 729/40.)
Z různých známek usuzuji, že zahraniční vysílání rozhlasové, které se obrací často na českou veřejnost, je přičítáno k tíži zdejšímu obyvatelstvu. Nemohu také ani zcela vyloučiti, že v určitých směrech mají londýnské relace snad i vliv na náladu českého lidu. Proto pokládám za velmi důležité, aby bylo všemi prostředky zabráněno poslouchání cizího rozhlasu. Musím arci zvláště zdůrazniti, že náležitá opatření nejsou v moci zdejší vlády, ježto hlavní podíl přísluší říšským místům.
Vláda Protektorátu byla si již dávno vědoma, že pouhé trestní sankce za poslouchání cizího rozhlasu jsou nedostatečné. Proto již v prosinci 1939 zabývala se podrobně možnostmi, jak zabrániti poslouchání zejména českých relací v cizích rozhlasech. Byly dvě cesty: blokování přijímačů na určitou rozhlasovou vlnu a rušení cizích relací zdejšími vysílači. Blokování ukázalo se být nemožným, protože by bylo takto mařeno také poslouchání relací říšskoněmeckých. Pokud pak jde o rušení cizích relací zdejšími vysílači, obrátil se v této věci s příslušným podnětem ministr dopravy na přednostu Gruppe Post již ve svém dopisu z 12. prosince 1939, prohovořiv věc také dříve s tiskovým zmocněncem panem von Wolframem. Na tento podnět dostalo se ministru dopravy odpovědi dopisem úřadu p. říšského protektora z 29. května 1940. V tomto dopise bylo poukázáno na obtíže rušení, byl projeven souhlas s tím, aby částečné rušení se dělo také zapojením vysílače liblického v určité době a bylo naznačeno, že také říšská místa učiní potřebná opatření. Co se týče liblického vysílače, stala se opatření ihned, jakmile zmíněný dopis z 29. května 1940 došel. Přirozeně, že na opatření říšských míst neměla protektorátní vláda vlivu.
Prosil bych však znovu, aby byla věc opětně uvážena a pokud je to jen trochu možno, učiněno opatření na dokonalé rušení cizích relací,[2] jak to vláda Protektorátu již v r. 1939 navrhovala.
KPR, T 341/40; koncept, strojopis.
- ↑ K rozhovoru E. Háchy s K. v. Neurathem dne 12. září 1940 byly připraveny materiály: 1) Memorandum o situaci v Protektorátě. 2) Celní unie — finanční obtíže. 3) „Vlajka“ — memorandum. 4) Nepřátelský rozhlas. 5) Český Červený kříž. 6) Odnímání zemědělské půdy. 7) České vysoké školy — znovuvytvoření. 8) Rozpočet kapitoly „Státní president“ — „Bílý Lev“. 9) Spojovací důstojník vládního vojska. 10) Zasílání balíčků zatčeným z Domažlic. Materiály jsou uloženy v citované signatuře, až na ad 1.
- ↑ Viz dokument č. 435.