Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/O střízlíčkovi
| Česká čítanka pro druhou třídu škol středních | ||
| Čas uplynulý | O střízlíčkovi | Themistokles připravuje obranu své vlasti |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | O střízlíčkovi |
| Autor: | František Antonín Zeman (jako Jaroslav Květnický) |
| Zdroj: | BARTOŠ, František. Česká čítanka pro druhou třídu škol středních. Brno: Winiker, 1883. s. 34–35. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Když čtvernohá zvířata zvolila sobě lva králem a rostlinstvo růži královnou, chtěli také ptáci míti svého krále. I shromáždilo se mnoho ptáků velikých i malých v lese na pasece a radili se, koho by měli vyvoliti za krále. Ale nemohli se o to shodnouti.
To dlouhém rokování vylítl špaček na větev vysokého stromu a zvolal:
Kdo se nejvýš vznese
nade stromy v lese,
ten buď naším králem,
milostivým pánem.
Jak to ptáci uslyšeli, vesele zatřepali křídloma, i počali jásati a zpívati:
Kdo se nejvýš vznese
nade stromy v lese,
ten buď naším králem,
milostivým pánem.
Všickni byli plni touhy a naděje a hned chystali se k letu. Čáp měl dáti zobákem třikráte znamení, aby věděli, kdy se pustiti v zápas.
Po malé chvíli zaklepal čáp po prvé: všickni ptáci sestavili se v řadu; zaklepal po druhé — každý rozepjal křídla, jak jen mohl; a když zaklepal po třetí — frr! vyletělo všecko ptactvo a vznášelo se výš a výše. Ve výši zatemnilo slunce jako černý mrak. Ale čím výše ptáci letěli, tím byl ten mrak řidší, až konečné ve výši nedohledné orel sám a sám slabě se pohyboval. Již viděl se býti vítězem. I ostatní ptáci myslili, že orel bude jejich králem, a byli spokojeni, neboť znali jeho sílu a neohroženosť.
Než podivná stala se věc. Když orel již byl velmi unaven a výše letěti nemohl, vyskytl se nad ním střízlíček, ptáček náš nejmenší, a zpíval vesele:
Já jsem ptactvu králem,
milostivým pánem,
já se až k nebi vznes’,
mně buď připraven ples.
Ten malý ptáček sedl si u země orlu na záda, aniž orel toho zpozoroval, a tak snadno stal se vítězem. Ale jeho lesť se mu nepovedla. Ptáci poznali, že je podvodníkem a uznali za krále orla.
Střízlíčkovi pak dali za pokutu jméno králíček a chtěli jej uklovati do smrti. Leč on schoval se v husté křoví, kam se jiný pták dostati nemohl. Tam se již nebál a byl rád, že ušel nebezpečenství smrti.
Od té doby zdržuje se střízlíček v hustých plotech a před ptactvem skrývá se v houštinách, nebo se stydí, když se mu smějí a pokřikují naň — králíčku!