Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Nejstarší zeměvid
| Česká čítanka pro druhou třídu škol středních | ||
| Zacelené rány | Nejstarší zeměvid | Leonidas v Thermopylách |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Nejstarší zeměvid |
| Autor: | Václav Royt |
| Zdroj: | BARTOŠ, František. Česká čítanka pro druhou třídu škol středních. Brno: Winiker, 1883. s. 45–47. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Za nejstarších časů lidé zobrazovali si části země naší na kamenech, později na deskách dřevěných. Výkresy tyto neměly ani úplnosti ani zevrubnosti našich map; bylyť to obyčejně toliko nedokonalé cestovidy, na kterých vyryty byly pouze důležité dráhy obchodní. Teprve časem doplňovány jsou tyto obrazy vypodobováním i jiných věcí zeměpisných, jako řek, moří a j.
Takové cestovidy kreslili prý nejprve Kolchiové, obývající v krajině na východním pobřeží moře Černého. Země Kolchická byla bohata, a obyvatelé její provozujíce již za pradávna obchod do dalekých krajin vyobrazovali si směry svých poutí po cizích zemích zprvu na kameni, potom na dřevě. Země Kolchická byla pro svou bohatosť a tržbu již nejstarším Řekům známa; tam se plavívali za příčinou obchodu již za dob před válkou Trojskou Řekové z jižní Thessalie, z krajiny, v níž bylo tehda kvetoucí město Iolkos. Plavby těchto Řeků do Kolchidy za kupectvím zabaleny jsou v pěknou pověsť o Argonautech.
Peršané měli později rovněž takové cestovidy, na nichž zvláště cesty královské, zevrubné na parasangy[1] rozměřené, byly vyobrazeny s udáním spolu všech nocleháren podle nich ležících.
Nejstarší však známý zeměvid byl učiněn rukou řeckou a pocházel z Mileta, odkud jej přinesl Aristagoras do Řecka. Milet, přední město Ionie v Malé Asii, slynulo kolem r. 500. př. Kr., ač bylo v područí perském, větší osvětou a tržbou než Atheny. Aristagoras vládna tam té doby jménem králů Perských přiměl Peršany k válečné výpravě proti ostrovu Naxu, a obávaje se pak veliké pokuty, ana se výprava ta nepotkala s výsledkem příznivým, pobouřil Iony a ostatní Řeky maloasijské proti Peršanům. Nedůvěřuje však ionským povstalcům tolik síly, žeby samojediní přemohli Peršany, vydal se do Řecka, by tam hledal spojenců. Přišed do Sparty odebral se za příčinou rozmluvy o ionském povstání ku králi Kleomenovi, a zamýšleje ho nakloniti k válečné výpravě až k samému sídlu králů Perských, k Susám, přinesl k němu i řečený zeměvid, aby mu na něm okázal všechny krajiny, ležící mezi Ionií a Susami, a vylíčil mu spolu i jejich bohatství. Obraz Aristagorův byla měděná deska, na níž celý tehda známý okršlek zemský i s moři i s řekami vyryt byl.
Aristagoras mluvil pak ku králi, okazuje stále na svůj zeměvid, takto:
„S Iony těmito sousedí tuto Lydové, kteří v úrodné zemi obývají a nejvíce stříbra mají. S Lydy pak sousedí tuto Frygové na východ, kteří ze všech mně známých lidí nejvíce dobytka a polních plodin mají. Vedle Frygů přebývají pak Kappadokové. S těmi hraničí Kilikové, kteří se k tomuto moři chýlí, v němž tento ostrov Kypros leží; tito odvádějí králi ročních daní pět set talentů. S těmito Kiliky sousedí tuto Armenští, kteří též mnoho dobytka mají, s Armenskými pak Matienští, kteří tuto zemi drží. S těmi sousedí tuhle země Kissická, v níž tady u řeky Choaspu[2] toto město Susy leží, kde veliký král[3] věk svůj tráví a své pokladnice má.“