Čechy (Jahn)
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Čechy |
Autor: | Metoděj Jahn |
Zdroj: | Národní listy, roč. 59, č. 123. str. 1 Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 25. 05. 1919 |
Licence: | PD old 70 |
Jaká to nezbádaná zem
a jaký divný její řád,
jak by kdos určil její los,
živelným že tu odbojem
v klínu těch lesů, nížin, lad
po věky musí vříti cos,
věčně střídat zdvih a pád.
Myšlenky tady doutnaly
po celá šerá století,
jakoby v troudu uspány:
rázem však s vichru přívaly
zápalná jiskra přeletí
a jako požár přes lány
plamen se šiří v zápětí.
Věky tu byly rdouseny
svoboda, právo, mrav i čest.
Ve mžiku horce podnícen
boj se tu zvířil plamenný,
k odvetám nutě bdělou pěst —
ale jak záhy, druhý den
vítězná vadla ratolest.
V krvi se brodí Evropa,
svět nezřel toho turnaje —
tady však ticho, pláč a vzdech
pod hrubou pěstí pochopa.
Smrt se už béře do kraje —
v tom jako zázrak lány Čech
svobody píseň zavlaje.
Za věk tu bude zase tak
střídat se boj — klid, noc a svit,
jak určil temný losu taj.
Po slunci hned zas přijde mrak,
žhavý blesk bude v dusno bít:
vždyť tu byl sopek, moří kraj —
věčně tu musí hřmět a vřít…