Otevřít hlavní menu

Ústřední Matice školská

Údaje o textu
Titulek: Ústřední Matice školská
Autor: Josef Ladislav Turnovský (jako J. L. T.[red 1])
Zdroj: Kalendář Zlaté Prahy. Praha : J. Otto, 1894. s. 53–54. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Ústřední matice školská

Žádná instituce nevnikla tak hluboko do srdce vlasteneckého obecenstva, poněvadž žádná neměla tak mocný účinek v rozvoji veřejného života českého a v kulturním snažení národním, jako Ústřední Matice školská, ochranitelka naší mládeže v krajinách domněle již germanisaci propadlých, buditelka českého vědomí v poloztracených rodácích na území, které naši spoluobčané jazyka německého pro všechen český život rádi by uzavřeli.

V tomto uzavírání jest Ústřední Matice školská překážkou, jižto odstraniti a překonati Němcům se nepodaří, zůstane-li národ český Ústřední Matici školské příchylen jako dosud. I má k tomu příčiny velmi důtklivé.

Našim sousedům Němcům proti nám se ledacos podařilo, avšak dokonale se přepočítali podnikem, kterým chtěli postaviti hráz našim snahám o zachování mládeže české pro vlastní rod.

Když roku 1879 nastoupilo vládu ministerstvo Taaffovo, o němž se věřilo, že učiní konec soustavě poněmčovací a povolá v život rovné právo národní, naši sousedé počali žalovati do zkracování svých práv a jali se demonstrovati pro „zachování německých držav národních“. I založili v květnu 1880 zvláštní spolek ke zřizování německých škol soukromých — jakoby nebyli měli škol veřejných pro mládež svou až nadbytek! V krajinách německých ovšem neměli pro nové školy německé nižádné půdy, i jali se zřizovati školy své, aby rázem jejich tendence byla zjevná — v obcích českých, kde mládeže německé buď vůbec ani nebylo nebo jen tak poskrovnu, že škola veřejná německá nikdy tam zřízena býti nemohla. Úkolem nového spolku bylo prosté lákání a poněmčování mládeže české.

Vůči tomuto řádění ozvalo se české svědomí. Příliš v oči bijící byla provokace Schulvereinu, i bylo třeba důrazné odvety. Tak to u nás bývá vždy: pokud nás někdo citelně nešlehne, ani se nehneme. Drobné žďuchance snášíme trpělivě, sotva že se ohlédnem. Ale jde-li rána do živého, vzchápeme se k obraně.

A roku 1880 vzchopili jsme se náležitě. K několika pražským učitelům a žurnalistům, kteří v měsíci červnu pořídili stanovy Ústřední Matice školské na obranu české mládeže, rázem přidružilo se na tisíce věrných Čechů a v prosinci vstoupila v život naše obranná jednota. Její snaha horlivá a všestranná zjednávala jí napořád nových přátel, výsledky její blahodějné činnosti překvapily odpůrce a útěchu daly tisícům rodičů české školy bolestně pohřešujícím, i uspokojení přinesly všemu národu.

A dočkali jsme se zadostučinění, že mezi Němci šíří se mrzuté vědomí, kterak jejich Schulverein byl Ústřední Maticí školskou předstižen, kterak vytrvalou pomocí národa českého mařeny jsou jeho nástrahy, kterak nelze jinak rodiče české na palčivém uzavíraném území od české školy odvrátiti leda hrozbami, vypovídáním z bytu a z práce, mařením výživy. Avšak jen u velmi malé části českých rodičů mají tyto nemravné prostředky účinek; kde podaří se tímto způsobem deset českých dítek české škole uzmouti a přirozené výchovy jich zbaviti, tu přibude do české školy dvacet — padesát dětí rodičů méně bázlivých nebo nezávislých.

V prosinci 1893 Ústřední Matice školská dovršila třináctý rok svého trvání. Zde něco z její statistiky:

Zařídila jedno sto škol, a sice 2 vyšší gymnasia, 53 školy obecné, 45 škol mateřských.

Z těchto škol veřejnými se stalo 1 gymnasium a 15 škol obecných. Dvě školy své jednotřídné Matice zrušila. Dále zrušila i školu mateřskou, kdežto 7 přešlo do správy spolků a korporací jiných. Tři školy zřízeny byly bez předchozích škol matičných.

Na školách matičných i na školách veřejných, vzešlých ze škol matičných, vyučuje se ročně asi 12.000 žáků.

Škol veřejných nebo jiným jednotám náležejících, jimž Ústřední Matice školská podpory poskytuje, jest 23. K uhrazení nákladů Ústřední Matice školské do konce září roku 1893 poskytl národ český sumou okrouhlou 2,170.000 zl. Z toho však bylo touže dobou vydáno 1,905.000 zl.

Tyto oběti český lid přináší rád v přesvědčení, že obětovaný hmotný kapitál vydá veliký úrok mravní. Nejen že na tisíce, ba na statisíce duší českých činností Ústřední Matice školské se zachovává; nejen že všudy, kde jest zřízena škola matičná, udržuje se v obecenstvu ruch vlastenecký: avšak na konec i u našich odpůrců zjednáme si vážnosti svým houževnatým prováděním staré české zásady:

Své braň,
opuštěné chraň,
cizí nech!

Ano, nestojíme o cizí — a v tom je veliký zásadní rozdíl mezi Schulvereinem a Maticí školskou. Spolek německý vábí do svých škol děti české, kdežto ze škol matičných německé děti jsou vyloučeny. Děje se tak při Ústřední Matici školské z příčin vychovatelských, z moudré nauky Komenského, že jen jazykem mateřským lze dítě řádně vzdělávati, i z příčin politicko-národních, že nechceme se poskvrniti vinou odnárodňování a přivlastňování cizí krve.

Německý spolek školský vzešel z pouhé demonstrace, jak již pověděno, kdežto Ústřední Matice školská byla zřízena z potřeby praktické. Matice zřizuje školy jen tam, kde po zákonu mohly a měly by české školy veřejné zřizovány býti. Sluší toho jen želeti, že Ústřední Matice školská nebyla zřízena aspoň o dvacet let dříve, hned počátkem nové éry konstituční, v prvých letech šedesátých, i že teprv podnětem se strany německé jali jsme se hájiti českou mládež proti úkladům.

Ústřední Matice školská vznikla sice pozdě, ale přece štěstí, že vznikla i že postavila své šiky do pole ještě časně dost, aby útok vražedný odvrátila.

Podařilo se jí to — dík obětivosti národa — jak náleží. Vůči Ústřední Matici školské není v celém národě českém sporu, při ní umlká všechno strannictví, všechna řevnivosť, všechny rozdíly názoru na věci veřejné. Všichni a jedenkaždý máme přesvědčení, že naše Matička dítek českých musí vyjmuta zůstati ze všech třenic, má-li péče její míti žádoucí výsledek. Až dosud zůstáváme my Čechové na matičném zápasišti kulturním vítězi — Bůh dej, abychom vítězný svůj prapor bělorudý s bojiště neporušený odnesli a vztyčiti mohli v našem Pantheonu!

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Autor uveden pouze iniciálami J. L. T.; zřejmě se jedná o Josefa Ladislava Turnovského, který byl v letech 1887 až 1889 ředitelem Ústřední Matice školské.