Úsměvy/Večerní

Úsměvy Růžena Jesenská
Srpeček	Večerní	Odlétala

Údaje o textu
Titulek:	Večerní
Autor:	Růžena Jesenská
Zdroj:	Jesenská, Růžena. Úsměvy. V Praze: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1889. Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70
Index stran

Večerní.

Den zlatý na sklonku. Jdu od tebe
a v polosnu zřím ještě oči tvoje,
kam zadívat se pak, — než na nebe?!
Hle! Září v plné kráse — bez závoje;
sní? Nesní, láká modrým úsměvem
své berušky. — — Den zlatý na sklonku,
jdu od tebe;
kde které srdce — tepe do zvonku,
kde který sen — dlí v nebi svém!

Ne, zemi nevidím teď v podvečer,
mám tebe ještě srdce, duši plnou
a odnáším tě s sebou do těch sfér,
jež topí žal svou pozlacenou vlnou,
jež kropí čelo luny paprskem
a jiskrou hvězd. Ne, zemi nevidím
teď v podvečer,
kde která touha — rozlétá se s ním,
kde který sen — dlí v nebi svém!

Ach, tonu zase již v ten okamžik:
tam nebe tuší jiných nebes chvění,
já tuším vroucí našich duší styk —
to nekonečné, čisté — polibení;
i naše láska byla srpečkem,
kam naroste?! — Ach tonu zase již
v ten okamžik,
kde které štěstí — letí dál a výš,
kde který sen — dlí v nebi svém!