Údaje o textu
Titulek: Netykavka
Autor: Růžena Jesenská
Zdroj: Jesenská, Růžena. Úsměvy. V Praze: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1889.
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70
Index stran

Netykavka.

editovat

Polopíseň, šumot tichý
lesem vane, —
jsou ty smrky po kořeny
rozzpívané.

Zastřená je clonou chvojí
moje lávka,
do vysoka zlatí se k ní
netykavka.

Pohlížím, jak ostružkami
jemně kývá,
div se sama od písniček
nerozzpívá.

Jsem tu jako větví řasných
za oponou,
myšlenky mé v polopísni
lesů tonou.

Štěstí moje bloudí někde
za horami,
vidíš, zlatá netykavko,
jsme tu samy!