Úsměvy/K jezeru
< Úsměvy
| Úsměvy Růžena Jesenská | ||
| Cestičky | K jezeru | Jen jedinkrát |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | K jezeru |
| Autor: | Růžena Jesenská |
| Zdroj: | Jesenská, Růžena. Úsměvy. V Praze: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1889. Online na Internet Archive |
| Licence: |  PD old 70 |
| Index stran | |
K jezeru.
editovatBez paprsků byla cesta,
dlouhým lesem cesta šerá,
stíny s nebe, stíny s korun,
smutno bylo u jezera.
Došla jsem až k němu sama
v přehlubokém lesním tichu,
sotva které křídlo šustlo
od kalicha ke kalichu.
Stokrát tmavší, než-li jindy,
byla jeho duše lesklá;
i v mé duši šeřilo se,
proč bych si mu nezasteskla?
Jak se někdy rozžalostním,
jak již někdy smutna bývám,
zdálo se mi, že víc nikdy
v oči se ti nezadívám.
Bylo smutno u jezera
duše jeho — bez útěchy,
slyšela jsem na pobřeží
jenom vzdechy, tiché vzdechy.
Šla jsem zpátky lesem, stínem,
křídlo mé mne opustilo,
zvolna jsem šla podle srázu, — —
nevíš, jak mi smutno bylo!