Zcestí/Unikající
Zcestí Jiří Orten | ||
Vědoucí | Unikající | Očistná |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Unikající |
Autor: | Jiří Orten |
Zdroj: | ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 234–235. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Vezmi ji zlehka do ruky,
ať se ti neroztříští,
a ve znamení odluky
posečkej na smetišti.
Můžeš tam vůni ucítit,
jak ze všeho se line,
ze všeho, co má tmu i třpyt,
co mře a nezahyne.
Také ty budeš jedenkrát
mršinou zemi svírat,
tlačit ji k růstu (mít ji rád)
v lupéncích neumírat,
možná, že si tě natrhá
oblá a štědrá paní,
vítr a liják, nebo mha,
k slavnosti radování,
možná, že jednou na tvůj hřbet
básníčci budou čmárat
svůj nelítostně smutný svět
za záclonami šarád,
možná, že ďábla okováš,
možná, že verše slávy
psát budeš Bohu, držet stráž,
neproměnný a plavý,
možná, že věrnost zakusíš
tam někde, tam, tam příště
a vzlétneš jinam, všude, výš,
za bratrem nad smetiště,
někdo tě bude míti rád
a k sobě vezme si tě,
nejprve hlína, jedenkrát
snad také strom a dítě
a žena s hřívou havraní
a lid té čisté země,
pro kterou pějí skřivani
své jasné písně temně,
jen ji vem zlehka do ruky,
ať se ti nerozpadne,
vem lásku plnou odluky,
vem ji, vždyť rychle vadne,
a zkus pak žít jen dotekem,
jako bys nikdy neměl,
zkus zpívat v usychání svém,
jako bys neoněměl.
6. I. 1941.