Údaje o textu
Titulek: Bůh
Autor: Eliška Krásnohorská
Zdroj: Eliška Krásnohorská. Z máje žití: básně Elišky Krásnohorské. Praha :Nákl. Grégra & Ferd. Dattla, 1871. s. 12-13.
Online na Internet Archive
Vydáno: 1871
Licence: PD old 70

Krásnější jsou Tvoje mraky černé,
v nichž je bouře, z nichž se duha skví,
než oltářů ohně malicherné
plné dýmu, jenž se bázní chví.

Světější jest zář, jenž zaplápolá
silou věrnou přímo k Tobě jen,
než pokora bázlivá, jenž volá
tisícem tě chudých, tvrdých jmen.

Ona dí, v prach nížíc peruť svoji,
věčného žes soudu věčný pán, —
malá jména to pro lásku Tvoji,
malý kalich na ten oceán!

Ne, Tys větší, než Tě oni znají,
již Tě učinili tyranem ;
proto že otroctví v srdcích mají,
chtějí líbat roucha Tvého lem.

Ne, Tys větší, než Tě oni znají,
jižto mní, že hněv a pomstu máš,
již Tvá dobrodiní počítají,
mníce, Ty že také počítáš!

Ne. Tys celý, Ty jsi vše a jedno,
nechť se člověk v počtech rozdrobí!
nechť tajemství Tvému pátrá ve dno —
rozum přec se lásce podrobí!

Snem jest vše, co v domýšlení tuší,
pakli srdcem vznést se neumí;
kdo Tě pojme plnou, jarou duší,
ten Ti blažen nejlíp srozumí.

V smrti jen, kde klesne prach a slovo,
v bráně, kterouž věčnosť otvíráš,
vidění tam zbledne člověkovo,
tam nás k božstvu vzneseš, otče náš.