Otevřít hlavní menu

Wikizdroje:Vzhled a styl

V otázce vzhledu a stylu platí na Wikizdrojích převážně stejná pravidla jako na české Wikipedii. Mnoho v české Wikipedii používaných pravidel na Wikizdrojích přirozeně nenalezne použití, na druhé straně zde platí některá další pravidla. Jde zejména o:

  • dokumenty se opatřují infoboxem {{Textinfo}},
  • platí zde jiné kategorie,
  • doprovodné údaje, které se neuvedou v infoboxu, patří zásadně na diskusní stránku, ne do textu

a tak dále. Následující odstavce pojednávají o rozdílech oproti české Wikipedii a o zvláštnostech zde.

Základní zásadyEditovat

Pro formát zveřejněného textu platí totéž jako na Wikipedii: text se musí nacházet ve formátu a syntaxi wiki, ne v souborech typu PDF apod.

Pojmenování stránek částečně podléhá jiným pravidlům, současný stav lze najít na stránce Nápověda:Pojmenování stránek.

OdkazyEditovat

Odkazy mezi jednotlivými projekty mají zcela jinou syntaxi. Použijete-li vám známého principu, bude odkaz buď nefunkční, nebo povede zcela jinam, než jste chtěli. Zkontrolujte tedy odkazy v náhledu, detailní poznámky se nalézají na stránce Nápověda:Odkazy.

Zásady pro citování z publikací jsou na stránce Nápověda:Citace.

Obsahová tabulkaEditovat

Ve většině případů by i dokumenty, mají-li víc kapitol, měly obsahovat obsahovou tabulku. U dokumentů, kde by to bylo rušivé, resp. kde by to nedávalo žádný smysl, je možné uvažovat o skrytí obsahu pomocí kódu

__NOTOC__

umístěného na místě, kde by obsahová tabulka byla jinak zobrazena. Jako příklad může sloužit dokument Kjótský protokol, kde dokument má celkem 28 kapitolek s názvy Článek 1, Článek 2 atd. V případě, že kapitolky jsou pojmenovány podle svého obsahu, by obsah ovšem v mnoha případech mohl pomoci cílevědomě vyhledat příslušnou pasáž a měl by tedy zůstat.

Redirecty (přesměrování)Editovat

Používání redirectů (tedy přesměrování) na stránkách Wikizdrojů odpovídá více méně jejich používání na Wikipedii. Redirecty slouží čtenáři pro lepší orientaci a nezatěžují výrazněji databázi, měly by se tedy nacházet tam, kde jich je možná někdy třeba.

Je však nutno si uvědomit, že význam redirectů na Wikizdrojích je a bude menší než na Wikipedii z toho důvodu, že čtenář zde většinou nebude hledat pod „nějakým“ názvem, ale bude cílevědomě hledat název nějakého dokumentu, díla, básně apod., nebo zde ani hledat nebude, protože sem bude odkázán z Wikipedie nebo jiné stránky Wikizdrojů.

Redirecty by tedy měly být používány ve skutečně nutných, resp. oprávněných případech. Proto navrhujeme řídit se následujícími zásadami:

  • u zákonů se doporučuje udělat redirect jak z čísla zákona samotného, tak i z čísla + dodatku (zkratka pramene), protože vyhledávání nepřináší dobré výsledky (vizte i Wikizdroje:Wikiprojekt Právo#Redirecty (přesměrování),
  • u zákonů, které mají extrémně dlouhý název a ve Wikizdrojích jsou vedeny na stránkách se zkráceným názvem, se redirecty nedoporučují (neznalost přesného názvu, nebezpečí překlepů, různé i úřední varianty dlouhého názvu…),
  • nepotřebné se zdají být i redirecty z názvů jednotlivých básní, povídek apod. na jméno obsahující též název sbírky, ze které pocházejí, před lomítkem (plnotextové hledání ve většině případů takovou stránku najde).

RozcestníkyEditovat

Použití rozcestníků (viz i Rozcestníky na české Wikipedii) bude na Wikizdrojích méně časté, ale v mnoha případech důležité. Užití přichází v úvahu v případech, kdy:

  • autor napsal více básní s týmž jménem,
  • existují díla s týmž názvem od různých autorů,
  • ke stejným názvům došlo v důsledku shodného pojmenování překladatelem,
  • existuje více překladů téhož díla,
  • nepojmenované básně byly později shodně pojmenovány vydavatelem apod.

Týká se to zejména např. obecných názvů básní jako Píseň nebo Sloky, jednoduchých názvů jako Naděje, ale také jiných, méně obvyklých názvů, např. Pohádky z naší vesnice.

V těchto případech se na Wikizdrojích vytváří rozcestník obsahující v úvodu šablonu {{Rozcestník}} a pod ní odkazy na příslušné stránky. Příkladem rozsáhlejšího rozcestníku je rozcestník Sloky.

Při zřízení rozcestníku je navíc vhodné zajistit, aby na stránkách, kde je takových děl uvedeno víc (autorské stránky jako např. Autor:George Gordon Byron nebo obsahové stránky jako např. Lyrika lásky a života) byly názvy takových děl rozlišeny nejen v odkaze, ale i opticky pro čtenáře. Toho je možno dosáhnout buď převzetím číslování nebo (jako ve zmíněných případech) krátkou citací prvního verše příslušné básně.

Jiné (asymetrické) rozcestníky se zde nepoužívají, zejména se nerozlišuje mezi primárním a sekundárním (vedlejším) významem apod.

Opravy chybEditovat

Na české Wikipedii je běžné – a žádoucí – opravovat překlepy, pravopisné chyby a provádět stylistické úpravy. Na Wikizdrojích je nutné takové opravy pečlivě uvážit, protože v mnoha případech se může jednat pouze o domnělé chyby či nepřesnosti: Wikizdroje jsou sbírka původních textů, někdy i starých, které jsou přebírány v původním znění (a tedy většinou i se zastaralým pravopisem apod.). V případě takové „chyby“ doporučujeme tedy srovnat napřed zde zveřejněný text se zdrojem. V případě, že existují pochyby o srozumitelnosti původního textu, je úprava na místě – nejlépe však pomocí redakční poznámky, ne úpravou textu samotného. Zjevné tiskové chyby, kde není pochyb o správné podobě (vypadlé písmeno, přesmýknutá skupina písmen, záměna u/n nebo p/d při otočení litery apod.), pokud tisková chyba neměla specifický význam pro další osud dokumentu, lze opravit i bez redakční poznámky.

Složitější je situace u překladů. Jedná-li se o cizí překlady, které zde byly (jako volné dílo) převzaty, je s nimi nutno zacházet stejným způsobem jako s původními dokumenty; jako příklad mohou sloužit třeba překlady Jaroslava Vrchlického apod. U překladů, které byly pořízeny či poskytnuty pro Wikizdroje (a uvolněny pod svobodnou licencí), jsou příslušné opravy povolené, pokud možno však v souladu s míněním překladatele.

Viz téžEditovat