Vlastenský slovník historický/Emaus
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Emanuel | Emaus | Emma |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Emaus |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 105–106. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Emauzský klášter |
Emaus (Emauzy), klášter v Praze, jinak na Slovanech řečený, naproti Skalce, jejž Karel IV. s povolením papežovým r. 1346 založil pro slovanské benediktiny z jižního Slovanska povolané. Chrám klášterní vysvěcen jest slavně r. 1372 v pondělí velikonoční, a že v ten den se čte evangelium o učenících do E. se ubírajících, říkalo se napotom klášteru a kostelu v Emauzích, a říká se tak dosavad. Mniši slovanští, majíce pro své budoucí členy při klášteře školu, působili blahodárně, až r. 1419 ozbrojená chátra Pražská klášter poplenivši nezhojitelnou ránu mu zasadila. V následujících na to bouřích husitských jsou statky klášterní rozchváceny, mniši se rozutíkali a kostel obrácen ve farní, jehož farářové nicméně nepřestali se nazývati opaty, jsouce podobojí. Rudolf II. dosadil do E. r. 1592 na novo katolického opata, a povolal tam mnichy z jiných klášterů benediktinských. Sotva však jmění kláštera se poněkud rozmnožilo, již r. 1609 ubytováním Uhrů a r. 1611 při vpádu Pasovských velikou škodu utrpěl. Částka těchto, pronásledovaných od vojska stavovského, ukryla se v klášteře, na nějž zbouřený lid udeřil, jej vydrancoval ano i knihovnu zničil. Klášter byl úplně zase na mizině, a teprv po bitvě Bělohorské počal se opět zotavovati, ale o navrácení pobraných statků marně se ucházel u Ferdinanda II., který konečně r. 1635 klášter sám odevzdal benediktinům Montserratským, posavadní mnichy přesídliv k sv. Mikuláši na Starém městě, kde se, ač jen dle jmena slovanští, udrželi až do Josefa II., který klášter u sv. Mikuláše zrušil. Klášter pak E-ský dosavad drží benediktini.