Stručné modlitby pro israelské paní a dívky/Modlitba matky nad hrobem syna nebo dcery

Modlitba matky nad hrobem syna nebo dcery editovat

Neodolatelná moc táhne mne k tomuto náhrobku, jenž pokrývá vezdejší pozůstatky mého drahého, milovaného dítěte! Kdykoliv jej zpozoruji, proudem se valí slze z očí mých a jest mi tak bolno v srdci, že div nepodléhám té nevýslovné hrozné bolesti, ó mé drahé dítě! jež bylo mou útěchou a nadějí, mou rozkoší a radostí — jak jsi mne odchodem svým zarmoutilo! Duše má byla poutána k duši tvé, odloučení tvé ode mne způsobilo v žití mém ránu, jež nikdy se nezahojí. A kdybych i všecky síly své sebrala, bych potlačila bol, bych zahladila vzpomínku na tebe — nadarmo! tvou milou tvář stále vidím před sebou, a znovu bol mne rozrývá, a znovu kanou slzy po tváři mé!

Avšak byla to vůle Otce nebeského, že jsi ty, mé drahé dítě, ty líbezná květino! před časem povadla — a nám přísluší podrobiti se božskému řízení. Zajisté Vševědoucí předvídal, že by delší tvůj pobyt na zemi nebyl prospěl mému ani tvému blahu duševnímu, a proto vzal si tě tak záhy k Sobě, bys před Jeho tváří požívala věčné blaženosti. Ano, jest mi to útěchou, že duše tvá ve svaté nevinnosti, čista a neposkvrněna, vrátila se k Bohu, stvořiteli svému. —

Ty však, Všeotče! smiluj se nade mnou a potěš mne Svou nebeskou útěchou! veď mne cestou spásy, aby i duše má někdy vrátila se k Tobě čistá a hříchu prosta, kdež opět spojena budu se svým drahým dítětem, spojena navždy! Amen.