Stránka:Z pražských zákoutí.pdf/198

Tato stránka nebyla zkontrolována
181


a chraplavý, namahavý dech otce Jana Švejcara - - - -«

Tonča seběhla rychle se schodů a vystoupila do vlhkého, sychravého povětří. Zatřásla se, jak ji zimavý, pronikavý vítr profoukl, nakrčila hřbet, přitiskla ruce k tělu a ubíhala spěšně Sokolskou třídou a pak Žitnou ulicí dolů. Zde onde hořela plynová svítilna. Při mlékařských vozících stály skupiny služek a' žen, nakupujících modravého mléka. do snídaně, ulicemi kráčeli řezničtí učňové a pomocníci, roznášejíce na lískách maso, přikryté 'zakrvácenými hadry, z otevřených již kořalen ozý- - valy se chraplavé, sípavé hlasy metařů a nádennfků, ospalí mládenci a učňové kupečtí otevírali krámy, zívali do sychravého vzduchu a z úst vycházela jim šedá pára.. Na všech těch lidech bylo Vidět, jak se chvějí zimou, jak drkotají zuby. v

Tonička měla dlouhou cestu před sebou. Sla až na Malou Stranu, kde šila s několika jinými děvčaty u staré panny, švadleny Snáblovy. Konala tu cestu dvakráte denně, ráno tam a večer zpět ; přes poledne zůstávala na. Malé Straně, kde obědvala kávu v malé kavárničce na. Tržišti, hrneček za šest krejcarů. Večer,v když se navrátila domů, večeřela opět kávu. U Svejcarů již dlouhý čas neživili se jiným než kávvou; měli ji ksnídaní, kobčdu i kvečeři. Jen otci Svejcarovi vařilo se v poledne trochu polévky.

Dnes šla Tonča mnohem veseleji do práce, než jindy, ba skoro velmi vesele. Dnes má bráti první výdělek, celé tři zlaté za týden. Těší se, jak je přinese večer domů, matce, jak se koupí něco zemáků, jak se večer zase jednou za čas zatopí, jak se ohřejí a jak pojedí horkých zemáků