Stránka:Z pražských zákoutí.pdf/152

Tato stránka nebyla zkontrolována
135


»Já vím, že mám v hlavě hnůj, na všecko zapomenul'u vrčel zlostně. »Celou cestu z Krče jsem na to myslil, že si koupím u brány hřebíky …«

»Tady vedle je vyplazený Turek na vratech,u poznamenal Pondělek.

Macek se zvedl, sáhl pro klobouk, narazil jej a vyšel ven pro viržinky.

Jedva se za ním zavřely dvéře, vzhlédl Pondělek živěji k Pepě, která seděla u zdi, a pronesl přitlumeně:

»Poslouchej, Pepo, proč pak nechceš chodit se mnou? C0 pak máš na Mackoviř Sedíte zde tak vedle sebe jako telecí hlavy u- řezníkala

»Co je ti do toholu utrhla se Pepa. A pak řekla klidněji, ale docela lhostejně, a. koukala při tom k vedlejšímu stolu:

nS tebou se ještě každá okradla! Jsi pořád dutý jako hrnec - Macek má. vejdělky a peníze !u

»Však s nimi neupadne,« odpovídal posměšně Pondělek. »Ani by nemoh, chodit do' slušných míst, kdybys mu nebyla koupila klobouk - vidíš, že to vím! …«

Pepa se poněkud začervenala. Mrzelo ji, že je prozrazeno, že šatí Macka. Než našla vhodnou odpověď na. poznámku Pondělkovu, otevřely se dvéře a byl tu Macek.

Usedl, zapálil si viržinku, vybafl několikráte silně a. pak, aby konečně zlomil krk nudě, která se u stolu uhostila, otázal se Pondělka:

' nNO, chtěl bys toho jedníkař …«

»Co pak máme dělatla odbroukl Pondělek.

»Tak to dej dohromady,« pobídl Macek kamaráda. l