zastrčil klíč do dveří v kuchyni, pošeptal Vonáskovi »dobrou noccx, přimkl dvéře a chvíli naslouchal. Cítil Vonáska, jak vešel i do pokojíku - ale jinak bylo ticho, zázračné ticho. Mistrová spala patrně prvním spánkem. -Snad čekala dlouho do noci, snad bděla ještě před chvílí, až konečně znavena usnula. A víme dobře, že první spánek je nejtvrdší. ~
Když byl Řeřicha ještě chvilku postál, odkradl. se ode dveří asestoupil takřka šeptem se schodů, dal domovníkovi dvacetmk a ubíral se domů, na › Karlovo náměstí. Smál se cestou jako lišák avrčel do vousů:
»N0, jak si to Vonásek dnes odnese, tak si to ještě nikdy neodnesl. Ale podruhé mu jistě ty cikány nesvěříh
Vonásek vstupoval do pokoje se strašlivou. předtuchou, jak asi bude uvítán, ale přímo užasl nad tichem, jaké panovalo v celém bytě. To se ještě nestalo! Za celé manželství nezkusil, aby žena. jeho spala, když se vracel z hospody! Dnes je to poprve.
Honem přistoupil k postýlce dětí, spustil-pozorně kluka do hlav, holčičku do noh a třásl se strachem, aby se neprobudily a nerozkřičely. Nestalo se tak. Oddychl si, urovnal je v peřinách, zul jim opatrně botičky, aby se ve spaní nepokopaly, přikryl děti peřinkou a šoural se ke své posteli. Shodil rychle boty a oděv, překotil se na postel, přitáhl pokryvku ke bradě a vzdával vroucí díky nebi, že až dosud vše tak šťastně dopadlo.
