Stránka:Volapük ve 3 lekcích.pdf/23

Tato stránka byla zkontrolována
  1. druhý, nazvaný kondicionálem, má příponu -öv:

Takové zbytečnosti stěžovaly by velice učení se idiomu tomu sice velmi snadnému. Věta: byl byste roztomilý, kdybyste toto učiniti chtel překládá se: Äbinons-öv lelöfikün, if ävilons-la dunön atosi.

Také imperativ (rozkazovací spůsob) má v soustavě Schleyerově vlastně trojí formu:

  1. imperativ na -öd: gololöd jdi,
  2. jussiv (poroučecí spůsob) na -öz (= -öc): givolöz dej, »du sollst geben«,
  3. optativ (žádací spůsob) na -ös: lifomös ať žije.

Konečně se uvádí ještě jakýsi mírnější optativ na -öx: pelomöx er dürfte schon zahlen!

Konečně nesmíme zamlčeti, že rozeznávání rodu při slovese je dosti nepohodlné: binom, on jest, binof = ona jest, binos = ono jest. Mělo by se dopustiti, aby se vždy říkalo binom jako říkáme jest a ist.

Tvoření slov.

O tvoření slov byla již některá zmínka. Tak tvoří přípona -el (učitel) jména činných osob: tidel, tabel stolař atd.

Jiné přípony a předpony jsou:

ne-: flen přítel, neflen nepřítel;

-il: lol růže, lolil růžička;