Tato stránka byla ověřena
XLIX.
V Tvých rukou mnoho spočívá;
já srdce své v ně vložil,
v něž pánbůh pěkné písně dal,
bych lidské štěstí množil.
A srdce divná květina —
ne všude kořen vpustí,
a od lásky to závisí,
zda hynout má či růsti.
A srdce divná květina,
jí nejvíc třeba rosy,
a jen, když nebe příznivé,
pak krásné plody nosí.
A z Tvých-li rukou srdce mé
k národa vzejde zdobě:
věř, pozdní ještě věkové
že budou žehnat Tobě.
