vykládají dnes o věčném Synovství Kristově, neboť v tom zajisté jest základ a příčina všemohoucnosti Jeho a vítězství nad národy; nikdo není mu roven, ani andělé, neboť: »Komu z andělů kdy pravil: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem Tě?« (Hebr. 1 5).
Poněvadž porovnává sv. Pavel Krista s anděly a tvrdí, že se stal vznešenějším jich a že obdržel jméno výbornější než jest jejich jméno — což o člověku toliko říci lze — proto rozuměli sv. Cyprián a j. tento verš 7. o lidském narození Spasitelově (Hebr. 5 5—8).
8. Syn Boží mohl požádati, aby Bůh učinil národy (pohany) Jeho dědíctvím, aby jich právem dědice nabyl, aby mu byli vlastnictvím. Dědictví v P. sv. znamená mnohdy jen »vlastnictví«. Náleží Kristu národové, poněvadž jest pánem všech lidí; myšlenku o všeobecném Spasení a o všeobecném panství Spasitelově vidíme vyjádřenu jmenovitě u pozdějších proroků. V duchovním smyslu vládne Kristus svou církví nad všemi národy, jakž předpovídá Dan. 2 44. (Mat. 28 18: »Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi.«)
9. Budeš je spravovatí železným prutem; prut, hůl železná, železem pobitá, jest obrazem přísné, neodolatelné moci, kterou může král říditi své podané, ale také trestati, rozbiti je jako hliněnou nádobu. V hebr. dvakráte opakuje: Rozbz'j je … a roztluč; tím není vyjádřeno, že král skutečně setře ony národy, ale že má takovou moc, že by je mohl zničití jako hliněnou nádobu. Rozbitou hliněnou nádobu nelze znovu zceliti, proto jest jí úplné zničení naznačeno, jako Is. 30 14, Jer. 19 11. Je rozuměj národy a krále v. 1. a 2.
7. ילדתיך lépe doslovně přeložiti v přirozeném smyslu; netřeba vykládati: já jsem ti dal, že jsi (králem), když stačí obyčejný význam. Na m. אֶל klade Wellh. אֶת.
9. שֵׁבֶט hůl i kyj. תְּרֹעֵם dle massor. znění od רַעַע (רצץ) rozbití; řecký př. LXX a dle něho Vulg. od רעה ποιμανεῖ; αὐτούς pásti, spravovati je budeš. Znění massor. ale odpovídá lépe druhé parallelní části téhož verše. (Zenner: תִּרְעֵם).
