Bezbožní, i kdyby šťastnými se zdáli, neostojí, praví v. 4., 5. S nimi zajdou i bezbožná učení jejich; k těm nikdo nepřikloňujž svého srdce. Dvojí cestu známe i konec její (v. 6); nelze se rozmýšleti, kterou jest křesťanu jíti. Poněvadž jest Kristus spravedlivým katexochen, proto dán tento žalm do hodinek svátků Krista Pána, jako jsou Vzkříšení, Boží Tělo, svátek trnové koruny, kopí a hřebů. On jest stromem života, svátosti jsou plody jeho umučení. Každý světec, jak mučenník tak i vyznavač Páně, byl spravedlivým, proto i o dnech památky sv. mučenníků a vyznavačů žalm tento jest předepsán. Též v offic. neděle.
2. žalm.
Vítězství Pomazaného Páně.
Králové a knížata, nepřátelé vzpouzejí se proti Bohu a proti Jeho Pomazanému (1—3.); tento se jmenuje králem na Sionu, Bůh jej zove Svým synem a dal jemu veškeru moc nad nepřátely (4—9). Již z toho mohou nepřátelé poznati, že jest jejich boj marným a proto je žalmista napomíná, aby zmoudřeli a vyhnuli se své záhubě (10—13).
Žalm nadpisu nemá.
Jednotlivá místa této písně jsou vykládána v Novém Zákoně přímo o Kristu Pánu; tak uvádí o Něm v. 1—2 shromáždění věřících dle Sk. Ap. 4 25—27, sv. Pavel odvolává se v kázaní o Kristu v Antiochii (Sk. Ap. 13 33), i v listu k Hebr. 1 5 na v. 7 tohoto žalmu. Ve Sk. Ap. 4 25 zřejmě řečeno: Který jsi (o Bohu) ústy Davida svého služebníka, řekl: Proč se bouří národové a lidé (nač) obmýšlejí marné věci?
Žalm tento jest prorockým, poněvadž nelze jeho jednotlivosti (zvláště na př. v. 5. a 12.) vykládati o přítomnosti, jest messiánským, jak zejména v. 8. opanování Pomazaného nad celým světem dokazuje. Prorok viděl arciť, jako se to i v jiných případech dálo, budoucnost a předpovídané údaje, jako by se již byly staly, aneb jakoby
