Stránka:Sedláček, Jaroslav - Výklad posvátných žalmů I.pdf/399

Tato stránka nebyla zkontrolována

žalmu by byla jaksi přípravnou modlitbou Páně v gethsemanské zahradě k velebné oběti kříže. Též na bílou sobotu.

O Božím Těla nese se obsah žahnu k Nejsvětějšímu Tělu Páně; Církev se jej modlí a tak se připravuje jaksi k nekrvavé oběti. Žalm jest určen též při modlitbách za smíření poskvrněného chrámu a při svěcení oltáře.


43. žalm. (H. 44.)

Modlitba v těžké tísni celého lidu.

Israelský národ připomíná Bohu veliké divy, které konal Jahve pro svůj lid v minulých dobách, a doufá proto, že i nyní své protivniky přemůže; proto vzdává hned Bohu chválu (2—9). Vyličují svou tíseň: Bůh je opustil, jsou kořistí nepřátel, kteří se jim vysmívají, plení a utiskují je (10—17). Israel zůstává Bohu věrným (18—22), prosí, aby Bůh povsta] a jej vytrhl. (23—26).

V podobně tísni nacházel se Israel vícekráte a proto nelze z vylíčení v žalmu obsažeuého ustanoviti, o kterou dobu z israelských dějin by se jednalo. Nadpis nám v tom vysvětlení nedává, poněvadž toliko dí: Synů Kore (41.1).

Vykladatelé byli v této věci různých náhledů. Poněvadž jest tato píseň v řadě starších žalmů, domnívali se někteří (Thalhofer, Delitzsch, Rohling), že jest to Davidův žalm a že se jeho obsah nese k té době, když vtrhli Idumejští do jeho říše a když mu bylo zároveň bojovati proti Syrským (2 Kr. 8.13, 1 Paral. 18.12). De Muis soudil na babylonskou dobu, Theodoret, Euthymius, antiochenská škola, Mikoláš de Lyra, Bossuet, Calvin a novější mnozí kladou tento žalm do makkabejské doby. Bellarmin i Calmet soudí, že jest v něm spolu prorocky vylíčeno mučenictví křesťanů. Verš 12: »Ty jsi nás rozptýlil mezi pohany« svědčil by o babylonské době, ale tehdy neměl Israel vojsk, aby mohl říci: »A netáhl jsi s našimi vojsky« (v. 10). Ještě v Davidově době bylo mnoho pohanů v Kanaan, takže mohlo se říci, že jest Israel mezi pohany. Dle v. 18—22 byl Israel Bohu věrným, nebylo v něm modlářství, trpěl pro Boha (v. 22); tyto okolnosti by nasvědčovaly i perské i makkabejské době.

Lagarde, Cornely, Zenner a jiní soudí dle obsahu na Sennacheribovu výpravu (4 Kr. 18.19 Is. 36, 37).