aby tím spíše došel pomoci a osvobození. Proč jest mi choditi ve smutku? Ž. 34.14.
11. Smysl tohoto verše jest dle hebr.: Rozdrcují mé kosti metafora, kterou ukazuje, jak velikou bolest jemu působí; když mně moji protivníci, utiskovatelé stále říkají: Kde jest tvůj Bůh? ten Bůh, který jest tvou skálou, jak pravíš? (v. 4).
7. Vykládáno často o Davidovi, který utekl před Absolonem až za Jordan. Odtud by byl ty stesky a tužby své vysílal k Jerusalému: Od kraje Jordanu a Hermonů.
וחרמונים jest ještě závislým na ארץ — míní celý kraj v horách a při horách Hermonu (velkého).
מֵהַר מִצְעָר Od malého vrchu — zní správně הר צעיר.
Vlastní jméno nějakého vrchu v Kanaan Miz'âr známo není. Wellh. navrhuje toliko הר o malý vrchu! — osloven byl a jest před tím Bůh, nikoli vrch.
8. Podobný obraz i Is 8.7.8. צִנּוֹר splav, vodovod (v pozdější hebr.); zde asi prudké horské potoky, které působí přívaly a povodně. לקוּל vysvětlující ל okolnosti. Excelsum přídavné jméno značí vysokou vlnu. Propasť, příval bídy vyvolává příval Božího milosrdenství, příval zloby volá příval B. spravedlnosti.
9. Verš ten obsahuje proti ostatním jméno Jahve, prodlužuje sloku a jest poněkud nejasným. Proto jej někteří hledí vymýtiti: ale právě ty zvláštnosti jsou důkazem, že zde ten verš býti musil, když se tu udržel.
שִׁירֹה (שִׁירוֹ) jest spolu תְּפִלָּה modlitbou.
Po souženi pošle Bůh útěchu.
10. אוֹמְרָה = אֹמְרָה. סלעי (סֶלַע) má skálo; náleží již k oslovení a k obsahu modlitby. לָמָה jest zde milra'.
11. בְּ může býti ve smyslu כְּ (Sym. a některé hebr. rukopisy): Jakoby rozdrcení kostí bylo ve mně, když… רֶצַח po arab. a dle překladů LXX řeck., Theod. a Syr. rozdrcení.
Znovu se povzbuzuje k důvěře v Boha, slovy refrénu (v. 6.).
L. 12Proč jsi smutná, má duše?
A proč mne znepokojuješ?
Doufej v Boha, neboť ještě ho budu chváliti;
Spása mého obličeje (jest)
A můj Bůh.
H. 12Co jsi sklíčená má duše:
A co se ve mně bouříš?
