Stránka:Sedláček, Jaroslav - Výklad posvátných žalmů I.pdf/389

Tato stránka nebyla zkontrolována

2. Žalmista chce vylíčiti stupeň své touhy po Bohu a po jeho svatyni, a užívá k tomu důmyslného přirovnání. Jako jelen práhne ἐπιποθεῖ po pramenech vod: míní zajisté v dobách suchých, kdy potoky vyschly, tu práhne po proudech, bystřinách plných vody. V hebr. jest sloveso v ženském rodě, jmenuje tedy v přirovnání laň. Přeje si vod, aby zahnala svou žízeň. Tak práhne má duše po tobě, Bože — neboť i Bůh dává občerstvení, posilnění, jest živou vodou, která duši oživuje.

3. Žízní, má silnou touhu má duše po Bohu silném, živém; ten může dáti sílu, život — proto tato epitheta jmenuje. Kdy přijdu — kdy budu moci přijíti a ukáži se před Boží tváří? Zákonem bylo přikázáno, aby se Israelité Bohu na posvátném místě představili (o svátcích), aby se ukázali před Boží tváří (Ex. 23.17, 34.23, Deut. 16.16 a j.). Posvátným místem byl svatostánek, Sion a Jerusalémský chrám. Žalmista jest od toho místa vzdálen a touží po něm, touží po tom, aby mohl vykonati povinnost, již zákon nařizoval, aby tím došel požehnání a přízně Boží.

Některé hebr. rukopisy, syr. a aram. mají otázku: Kdy přijdu a uzřím tvář Boha? Tvář Boží (obrazně řečeno) mohl spatřiti v chrámě (10.8, 16.15), poněvadž tam byl Bůh zvláštním způsobem přítomen, tam bylo místo, kde se stýkal Bůh se svým lidem, kde dlel v jeho středu.

4. Touha žalmisty po Bohu jest velmi silnou; ona spolu s posměchem nepřátel působí žalmistovi úzkost a on prolévá proto stále slzy. Tato bolest jej svírá, že nemůže ani jísti, ale za to praví: Mé slzy byly mně pokrmem dnem i nocí (Ž. 79.6). Podobně u Ovidia, Metam. 10.288[red 1]: »Cura dolorque animi lacrymaeque alimenta fuere.« Israelita se spoléhal na svého Boha, chlubil se mocí Boží, ale nyní se zdá, jako by Bůh nebyl při svém věrném, a pohané se mu proto vysmívají a ironicky se tážou: Kde jest tvůj Bůh? že ti nepomohl? tvůj Bůh, praví, na něhož ty jsi úplně spoléhal!

5. Minulých dob vzpomínky jsou ž. útěchou: Na to vzpomínám a vylévám v sobě svou duši, oddávám se

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Podle číslování na latinských Wikizdrojích verš 10:75