Stránka:Sedláček, Jaroslav - Výklad posvátných žalmů I.pdf/388

Tato stránka nebyla zkontrolována

Žalm jest maskîl, t. j. poučný; synů Kore, viz v úvodě s. XXI, XXIV a XXVI. Při ž. 42. jest v řeckém a ve Vulg. nadepsáno: Davidův žalm; v hebr. toho není, není tedy tento nadpis původním.

Skladatelem jest zbožný muž (snad kněz), který putovával do Jerusaléma, ale nyní jest od chrámu vzdálen; chrám, po němž touží, ještě stojí. Dle toho bychom mohli souditi, že byl psán nějakým zbožným mužem, který byl v jedné z prvních Nabuchodonosorových výprav před zbořením do Babylona odveden (mezi 605 a 586 př. Kr.). Obsah ničeho bližšího o pisateli neudává.

Žalm obsahuje pěkné obrazy a lze jej zařaditi k nejkrásnějším zpěvům žaltáře. Básnickou formou jest dokonalý. Dle Schlögla by byla druhá sloka (7—11) zpívána střídavě dvěma sbory. (Schloegl, De re metrica Hebraeorum § 57).

L. 2Jako jelen práhne po pramenech vod,
Tak práhne má duše po tobě, Bože! L. 3Má duše žízní po Bohu silném, živém;
Kdy (asi) přijdu a ukáží se před Boží tváří? L. 4Mé slzy byly mně pokrmem dnem i nocí,
Ježto se mně ustavičně'říká: Kde jest tvůj Bůh? L. 5Na to vzpomínám a vylěvám v sobě svou duši.
Že půjdu k místu podivuhodného stánku,
Až k Božímu domu,
Za hlasitého plesánf a chvalozpěvu, slavnostního zvuku.

H. 2Jako (jelen) laň, (která) práhne po bystřinách vod,
Tak má duše práhne po tobě, Bože! H. 3Žízní má duše o Bohu, po živém Bohu;
Kdy přijdu a ukáži se tváři Boha?
(Syr. aram.: A uzřím tvář Boha?) H. 4Má s za byla mně pokrmem dnem i nocí,
Ježto mně celý den říkají: Kdejest tvůj Bůh? H. 5Těch (věcí) vzpomínám a vylévám u sebe své srdce,
Jak jsem putoval do (stánku),
(Aq.: Vodil je) k Božímu domu za hlasitého plesání a chvalozpěvů,
Zástup slavnostní.