L. 22. Smrt hříšníků (jest) prabídná,
A ti, kteří nenávidí spravedlivého, těžce hřeší.
L. 23. Vykoupí Hospodin duše svých služebníků,
A nemají viny ti, kteří v něho doufají.
ל H. 12. Pojďtež, synové, slyšte mne,
Bázni Jahve chci vás učiti.
מ H. 13. Kdož (jest ten) muž, který si přeje života,
Rád by dny (dlouhé), aby viděl štěstí?
נ H. 14. Chraň svůj jazyk zlého,
A své rty lstivých řečí.
ס H. 15. Varuj se zlého a čiň dobré,
Hledej pokoje a sháněj se po něm.
ע H. 16. Oči Jahve (jsou obráceny) ku spravedlivým,
A jeho uši k jejich volání.
פ H. 17. Tvář Jahve (jest) proti těm, kdož činí zlé,
Aby shladil ze země jejich památku.
צ H. 18. Volají a Jahve slyší,
A ze všech jejich tísní je vytrhuje.
ק H. 19. Blízko jest Jahve těm, (kteří jsou) sklíčeného srdce,
A vysvobozuje ty, kdož jsou na duchu zdrceni.
ר H. 20. Četná jsou utrpení spravedlivého,
Ale z nich všech vysvobozuje Jahve.
ש H. 21. Zachovává všechny jeho kosti,
Ani jedna z nich se nezláme.
ת H. 22. Usmrtí bezbožníka neštěstí,
A ti, kteří nenávidí spravedlivého, utrpí trest.
(פ) H. 23. Osvobozuje Jahve duši svých služebníků,
A žádný z těch, kteří se v něm skrývají, neutrpí trestu.
12. V této druhé části poučuje žalmista o tom, co jest bázeň Boží a jakých výhod zjednává. Pojďtež, synové, slyšte mne: nuže, slyšte mne (často v Přísl. 1⁸ 4¹ moudrost tak k sobě zve 8³²). Bázeň Boží bázeň před Bohem se jeví dle St. Z. v tom, že ten, jenž se H. bojí, zachovává všechna Boží přikázání, plní náboženské povinnosti.
13. Tím počíná své učení. Tyto verše 13—15 spolu souvisí. Větší živosti dodává řeči otázka v. 13., odpověď dána rozkazovacím způsobem. Kdo jest ten muž, který si přeje života, života šťastného? Kdo by měl rád dny