H. 8.Jedni na vozy (spoléhají), druzí na koně,
My však velebíme jméno Jahve, našeho Boha,
(LXX: jsme silni ve jménu Jahve, n. B.).
H. 9.Oni klesají a padají.
My však vstáváme a stojíme zpříma.
8. Hospodin, jeho jméno dává vítězství. Jedni na vozech, druzí na koních mají své naděje, své spoléhání — my ale vzýváme jméno H. a v tom jest naše naděje (a naše síla - dle LXX). Ač máme jen jméno Boží, oni, nepřátelé, válečné vozy a koňstvo (jezdectvo) přec:
9. Oni svázáni jsou a padají; hebr. Oni klesají a padají na válečném poli. Žalmista vidí to vítězství před sebou tak, jakoby se již bylo událo. My, i kdybychom snad na chvíli padli, vstáváme a stojíme zpříma. V obou verších jest antithetický parallelism.
8. Spoléhají by znělo בָּֽטְחוּ. Oni velebí (vozy a koně) by znělo: יַזְכִירוּ, ale nespojuje se s předložkou ב než ve významu: vzývati — což se sem nehodí. Dle řeckého μεγαλυνθησόμεθα by bylo psáno נַגְבִּירוּ: oni cítí se silnými ve vozech a v koních, my…
L. 10.Hospodine, ochraňuj krále,
A vyslyš nás toho dne, kdy k tobě volati budeme.
H. 10.Jahve, pomáhej králi! (LXX)
Vyslyš nás v den našeho volání!
(Dle massor.: Jahve pomáhej;
Král nechť nás slyší, když voláme!)
10. Závěreční prosba žalmisty či lidu: Hospodine, ochraňuj (spasena učiň) krále! A vyslyš nás toho dne, tehdy, když k tobě voláme, tedy i nyní.
10. Dle massor. jest athnách při הוֹשִיעָה; המלך by byl též Jahve. Tak ale není nikde tím jediným המלך jmenován; soulad verše by byl porušen, a proto dáváme přednost LXX a lat. překladu. Vyslyš nás יַעֲנֵנוּ může znamenati též: Vyslyš ho! Aram. překládá: »Slovo Boha vysvoboď nás, Silný králi přijmi naši prosbu v den našeho vzývání«. Dle řeckého καὶ ἐπάκουσον ἡμῶν ועננו na m. יעננו.
V nedělních hodinkách modlíme se tento žalm a prosíme. aby se nám dostalo vítězství nad zlem: jest nám stále bojovati proti různým mocnostem, které nás pokou-
